updated for version 7.2a

This commit is contained in:
Bram Moolenaar
2008-06-25 00:55:20 +00:00
parent ea1b56248c
commit c85ec7ffbe
4 changed files with 2431 additions and 0 deletions

Binary file not shown.

807
runtime/tutor/tutor.ca Normal file
View File

@ -0,0 +1,807 @@
===============================================================================
= B e n v i n g u t s a l t u t o r d e l V I M - Versi<73> 1.5 =
===============================================================================
El Vim <20>s un editor molt potent que t<> moltes ordres, masses com per
explicar-les totes un tutor com aquest. Aquest tutor est<73> dissenyat
per descriure les ordres b<>siques que us permetin fer servir el Vim com
a editor de prop<6F>sit general.
El temps aproximat de seguir el tutor complet <20>s d'uns 25 o 30 minuts
depenent de quant temps dediqueu a experimentar.
Feu una c<>pia d'aquest fitxer per practicar-hi (si heu comen<65>at amb el
programa vimtutor aix<69> que esteu llegint ja <20>s una c<>pia).
<20>s important recordar que aquest tutor est<73> pensat per ensenyar
practicant. <20>s a dir, que haureu d'executar les ordres si les voleu
aprendre. Si nom<6F>s llegiu el text el m<>s probable <20>s que les oblideu.
Ara assegureu-vos que la tecla de bloqueig de maj<61>scules no est<73>
activada i premeu la tecla j per moure el cursor avall, fins que
la lli<6C><69> 1.1 ocupi completament la pantalla.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 1.1: MOURE EL CURSOR
** Per moure el cursor premeu les tecles h,j,k,l tal com est<73> indicat. **
^
k Pista: La h <20>s a l'esquerra i mou el cursor cap a l'esquerra.
< h l > La l <20>s a la dreta i mou el cursor cap a la dreta.
j La j sembla una fletxa cap avall.
v
1. Moveu el cursor per la pantalla fins que us sentiu confortables.
2. Mantingueu premuda la tecla avall (j) una estona.
---> Ara sabeu com moure-us fins a la pr<70>xima lli<6C><69>.
3. Usant la tecla avall, aneu a la lli<6C><69> 1.2.
Nota: Si no esteu segurs de la tecla que heu premut, premeu <ESC> per tornar
al mode Normal. Llavors torneu a teclejar l'ordre que vol<6F>eu.
Nota: Les tecles de moviment del cursor (fletxes) tamb<6D> funcionen. Per<65> usant
hjkl anireu m<>s r<>pid, quan us hi h<>giu acostumant.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 1.2: ENTRAR I SORTIR DEL VIM
!! NOTA: Abans de seguir els passos seg<65>ents llegiu *tota* la lli<6C><69>!!
1. Premeu <ESC> (per estar segurs que esteu en el mode Normal).
2. Teclegeu: :q! <ENTRAR>.
---> Amb aix<69> sortireu de l'editor SENSE desar els canvis que h<>giu pogut
fer. Si voleu desar els canvis teclegeu:
:wq <ENTRAR>
3. Quan vegeu l'introductor de la shell escriviu l'ordre amb la qual heu
arribat a aquest tutor. Podria ser: vimtutor <ENTRAR>
O b<>: vim tutor <ENTRAR>
---> 'vim' <20>s l'editor vim, i 'tutor' <20>s el fitxer que voleu editar.
4. Si heu memoritzat les ordres, feu els passos anteriors, de l'1 al 3,
per sortir i tornar a entrar a l'editor. Llavors moveu el cursor avall
fins la lli<6C><69> 1.3.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 1.3: EDITAR TEXT - ESBORRAR
** En mode Normal premeu x per esborrar el car<61>cter de sota el cursor. **
1. Moveu el cursor fins la l<>nia que hi ha m<>s avall marcada amb --->.
2. Poseu el cursor a sobre el car<61>cter que cal esborrar, per corregir els
errors.
3. Premeu la tecla x per esborrar el car<61>cter.
4. Repetiu els passos 2 i 3 fins que la frase sigui correcta.
---> Unna vaaca vva salttar sobbree la llluna.
5. Ara que la l<>nia <20>s correcta, aneu a la lli<6C><69> 1.4.
NOTA: Mentre aneu fent no tracteu de memoritzar, practiqueu i prou.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 1.4: EDITAR TEXT - INSERIR
** En mode Normal premeu i per inserir text. **
1. Moveu el cursor avall fins la primera l<>nia marcada amb --->.
2. Per fer la primera l<>nia igual que la segona poseu el cursor sobre el
primer car<61>cter POSTERIOR al text que s'ha d'inserir.
3. Premeu la tecla i i escriviu el text que falta.
4. Quan h<>giu acabat premeu <ESC> per tornar al mode Normal. Repetiu
els passos 2, 3 i 4 per corregir la frase.
---> Falten carctrs en aquesta .
---> Falten alguns car<61>cters en aquesta l<>nia.
5. Quan us trobeu c<>modes inserint text aneu al sumari de baix.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 1 SUMARI
1. El cursor es mou amb les fletxes o b<> amb les tecles hjkl.
h (esquerra) j (avall) k (amunt) l (dreta)
2. Per entrar al Vim (des de la shell) escriviu: vim FITXER <ENTRAR>
3. Per sortir teclegeu: <ESC> :q! <ENTRAR> per descartar els canvis.
O B<> teclegeu: <ESC> :wq <ENTRAR> per desar els canvis.
4. Per esborrar el car<61>cter de sota el cursor en el mode Normal premeu: x
5. Per inserir text on hi ha el cursor, en mode Normal, premeu:
i escriviu el text <ESC>
NOTA: La tecla <ESC> us portar<61> al mode Normal o cancel<65>lar<61> una ordre
que estigui a mitges.
Ara continueu amb la lli<6C><69> 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 2.1: ORDRES PER ESBORRAR
** Teclegeu dw per esborrar fins al final d'una paraula. **
1. Premeu <ESC> per estar segurs que esteu en mode normal.
2. Moveu el cursor avall fins la l<>nia marcada amb --->.
3. Moveu el cursor fins el principi de la paraula que s'ha d'esborrar.
4. Teclegeu dw per fer desapar<61>ixer la paraula.
NOTA: Les lletres dw apareixeran a la l<>nia de baix de la pantalla mentre
les aneu escrivint. Si us equivoqueu premeu <ESC> i torneu a comen<65>ar.
---> Hi han algunes paraules divertit que no pertanyen paper a aquesta frase.
5. Repetiu el passos 3 i 4 fins que la frase sigui correcta i continueu a
la lli<6C><69> 2.2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 2.2: M<>S ORDRES PER ESBORRAR
** Escriviu d$ per esborrar fins al final de la l<>nia. **
1. Premeu <ESC> per estar segurs que esteu en el mode Normal.
2. Moveu el cursor avall fins a la l<>nia marcada amb --->.
3. Moveu el cursor fins el final de la l<>nia correcta
(DESPR<50>S del primer . ).
4. Teclegeu d$ per esborrar fins al final de la l<>nia.
---> Alg<6C> ha escrit el final d'aquesta l<>nia dos cops. l<>nia dos cops.
5. Aneu a la lli<6C><69> 2.3 per entendre qu<71> est<73> passant.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 2.3: SOBRE ORDRES I OBJECTES
El format de l'ordre d'esborrar d <20>s el seg<65>ent:
[nombre] d objecte O B<> d [nombre] objecte
On:
nombre - <20>s el nombre de cops que s'ha d'executar (opcional, omissi<73>=1).
d - <20>s l'ordre per esborrar.
objecte - <20>s la cosa amb la qual operar (llista a baix).
Una petita llista d'objectes:
w - des del cursor fins al final de la paraula, incloent-hi l'espai.
e - des del cursor fins al final de la paraula, SENSE incloure l'espai.
$ - des del cursor fins al final de la l<>nia.
NOTA: Per als aventurers: si teclegeu nom<6F>s l'objecte, en el mode Normal,
sense cap ordre, el cursor es mour<75> tal com est<73> especificat a la
llista d'objectes.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 2.4: UNA EXCEPCI<43> A 'ORDRE-OBJECTE'
** Teclegeu dd esborrar tota la l<>nia. **
Com que molt sovint s'han d'eliminar l<>nies senceres els dissenyadors del
Vi van creure que seria m<>s f<>cil teclejar dd per esborrar tota la l<>nia.
1. Moveu el cursor a la segona l<>nia de la frase de baix.
2. Teclegeu dd per esborrar la l<>nia.
3. Ara aneu a la quarta l<>nia.
4. Teclegeu 2dd per esborrar dues l<>nies (recordeu nombre-ordre-objecte).
1) Les roses s<>n vermelles,
2) El fang <20>s divertit,
3) Les violetes s<>n blaves,
4) Tinc un cotxe,
5) Els rellotges diuen l'hora,
6) El sucre <20>s dol<6F>,
7) Igual que tu.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 2.5: L'ORDRE DESFER
** Premeu u per desfer els <20>ltims canvis, U per arreglar tota la l<>nia. **
1. Moveu el cursor sobre el primer error de l<>nia de baix marcada amb --->
2. Premeu x per esborrar el car<61>cter no desitjat.
3. Ara premeu u per desfer l'<27>ltima ordre executada.
4. Aquest cop corregiu tots els errors de la l<>nia amb l'ordre x.
5. Ara premeu U per restablir la l<>nia al seu estat original.
6. Ara premeu u uns quants cops per desfer U i les ordres anteriors.
7. Ara premeu CONTROL-R (les dues tecles al mateix temps) uns quants cops
per refer les ordres.
---> Correegiu els errors d'aqquesta l<>nia i dessfeu-los aamb desfer.
8. Aquestes ordres s<>n molt <20>tils. Ara aneu al sumari de la lli<6C><69> 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 2 SUMARI
1. Per esborrar del cursor al final de la paraula teclegeu: dw
2. Per esborrar del cursor al final de la l<>nia teclegeu: d$
3. Per esborrar una l<>nia sencera teclegeu: dd
4. El format de qualsevol ordre del mode Normal <20>s:
[nombre] ordre objecte O B<> ordre [nombre] objecte
on:
nombre - <20>s quants cops repetir l'ordre
ordre - <20>s qu<71> fer, com ara d per esborrar
objecte - <20>s amb qu<71> s'ha d'actuar, com ara w (paraula),
$ (fins a final de l<>nia), etc.
5. Per desfer les accions anteriors premeu: u
Per desfer tots el canvis en una l<>nia premeu: U
Per desfer l'ordre desfer premeu: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 3.1: L'ORDRE 'POSAR'
** Premeu p per posar l'<27>ltima cosa que heu esborrat despr<70>s del cursor. **
1. Moveu el cursor a la primera l<>nia de llista de baix.
2. Teclegeu dd per esborrar la l<>nia i desar-la a la mem<65>ria.
3. Moveu el cursor a la l<>nia ANTERIOR on hauria d'anar.
4. En mode Normal, premeu p per inserir la l<>nia.
5. Repetiu els passos 2, 3 i 4 per ordenar les l<>nies correctament.
d) Pots aprendre tu?
b) Les violetes s<>n blaves,
c) L'intel<65>lig<69>ncia s'apr<70>n,
a) Les roses s<>n vermelles,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 3.2: L'ORDRE SUBSTITUIR
** Premeu r i un car<61>cter per substituir el car<61>cter de sota el cursor. **
1. Moveu el cursor a la primera l<>nia de sota marcada amb --->.
2. Moveu el cursor a sobre del primer car<61>cter equivocat.
3. Premeu r i tot seguit el car<61>cter correcte per corregir l'error.
4. Repetiu els passos 2 i 3 fins que la l<>nia sigui correcta.
---> Quen van escroure aquerta l<>nia, algh va apretar tikles equivocades!
---> Quan van escriure aquesta l<>nia, alg<6C> va apretar tecles equivocades!
5. Ara continueu a la lli<6C><69> 3.2.
NOTA: Recordeu que heu de practicar, no memoritzar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 3.3: L'ORDRE CANVIAR
** Per canviar una part o tota la paraula, escriviu cw . **
1. Moveu el cursor a la primera l<>nia de sota marcada amb --->.
2. Poseu el cursor sobre la u de 'lughc'.
3. Teclegeu cw i corregiu la paraula (en aquest cas escriviu '<27>nia'.)
4. Premeu <ESC> i aneu al seg<65>ent error.
5. Repetiu els passos 3 i 4 fins que les dues frases siguin iguals.
---> Aquesta lughc t<> algunes paradskl que s'han de cdddf.
---> Aquesta l<>nia t<> algunes paraules que s'han de canviar.
Noteu que cw no nom<6F>s canvia la paraula, tamb<6D> us posa en mode d'inserci<63>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 3.4: M<>S CANVIS AMB c
** L'ordre canviar s'usa amb els mateixos objectes que l'ordre esborrar. **
1. L'ordre canviar funciona igual que la d'esborrar. El format <20>s:
[nombre] c objecte O B<> c [nombre] objecte
2. Els objectes s<>n els mateixos, com w (paraula), $ (final de l<>nia), etc.
3. Moveu el cursor fins la primera l<>nia marcada amb --->.
4. Avanceu fins al primer error.
5. Premeu c$ per fer la l<>nia igual que la segona i premeu <ESC>.
---> El final d'aquesta l<>nia necessita canvis per ser igual que la segona.
---> El final d'aquesta l<>nia s'ha de corregir amb l'ordre c$.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 3 SUMARI
1. Per tornar a posar el text que s'ha esborrat, premeu p . Aix<69> posa el
text esborrat DESPR<50>S del cursor (si heu esborrat una l<>nia anir<69> a
parar a la l<>nia SEG<45>ENT d'on hi ha el cursor).
2. Per substituir el car<61>cter de sota el cursor, premeu r i tot seguit
el car<61>cter que ha de reempla<6C>ar l'original.
3. L'ordre canviar permet canviar l'objecte especificat des del cursor
fins el final de l'objecte. Per exemple, cw canvia el que hi ha des
del cursor fins al final de la paraula, i c$ fins al final de l<>nia.
4. El format de l'ordre canviar <20>s:
[nombre] c objecte O B<> c [nombre] objecte
Ara aneu a la pr<70>xima lli<6C><69>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 4.1: SITUACI<43> I ESTAT DEL FITXER
** Premeu CTRL-g per veure la situaci<63> dins del fitxer i el seu estat.
Premeu SHIFT-G per anar a una l<>nia determinada. **
Nota: No proveu res fins que h<>giu llegit TOTA la lli<6C><69>!!
1. Mantingueu premuda la tecla Control i premeu g . A la part de baix de
la p<>gina apareixer<65> un l<>nia amb el nom del fitxer i la l<>nia en la
qual us trobeu. Recordeu el n<>mero de la l<>nia pel Pas 3.
2. Premeu Shift-G per anar al final de tot del fitxer.
3. Teclegeu el n<>mero de la l<>nia on <20>reu i despr<70>s premeu Shift-G. Aix<69>
us tornar<61> a la l<>nia on <20>reu quan heu premut per primer cop Ctrl-g.
(Quan teclegeu el n<>mero NO es veur<75> a la pantalla.)
4. Ara executeu els passos de l'1 al 3.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 4.2: L'ORDRE CERCAR
** Premeu / seguit de la frase que vulgueu cercar. **
1. En el mode Normal premeu el car<61>cter / . Noteu que el cursor apareix
a la part de baix de la pantalla igual que amb l'ordre : .
2. Ara escriviu 'errroor' <ENTRAR>. Aquesta <20>s la paraula que voleu
cercar.
3. Per tornar a cercar la mateixa frase, premeu n .
Per cercar la mateixa frase en direcci<63> contraria, premeu Shift-N .
4. Si voleu cercar una frase en direcci<63> ascendent, useu l'ordre ? en
lloc de /.
---> "errroor" no <20>s com s'escriu error; errroor <20>s un error.
Note: Quan la cerca arribi al final del fitxer continuar<61> a l'inici.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 4.3: CERCA DE PAR<41>NTESIS
** Premeu % per cercar el ),], o } corresponent. **
1. Poseu el cursor en qualsevol (, [, o { de la l<>nia marcada amb --->.
2. Ara premeu el car<61>cter % .
3. El cursor hauria d'anar a la clau o par<61>ntesis corresponent.
4. Premeu % per tornar el cursor al primer par<61>ntesi.
---> Aix<69> ( <20>s una l<>nia amb car<61>cters (, [ ] i { } de prova. ))
Nota: Aix<69> <20>s molt <20>til per trobar errors en programes inform<72>tics!
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 4.4: UNA MANERA DE CANVIAR ERRORS
** Escriviu :s/vell/nou/g per substituir 'vell' per 'nou'. **
1. Moveu el cursor a la l<>nia de sota marcada amb --->.
2. Escriviu :s/laa/la <ENTRAR> . Aquesta ordre nom<6F>s canvia la primera
coincid<69>ncia que es trobi a la l<>nia.
3. Ara escriviu :s/laa/la/g per fer una substituci<63> global. Aix<69>
canviar<61> totes les coincid<69>ncies que es trobin a la l<>nia.
---> laa millor <20>poca per veure laa flor <20>s laa primavera.
4. Per canviar totes les coincid<69>ncies d'una cadena entre dues l<>nies,
escriviu :#,#s/vell/nou/g on #,# s<>n els nombres de les l<>nies.
Escriviu :%s/vell/nou/g per substituir la cadena a tot el fitxer.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 4 SUMARI
1. Ctrl-g mostra la posici<63> dins del fitxer i l'estat del mateix.
Shift-G us porta al final del fitxer. Un n<>mero seguit de Shift-G
us porta a la l<>nia corresponent.
2. L'ordre / seguida d'una frase cerca la frase ENDAVANT.
L'ordre ? seguida d'una frase cerca la frase ENDARRERE.
Despr<70>s d'una cerca premeu n per trobar la pr<70>xima coincid<69>ncia en
la mateixa direcci<63>, o Shift-N per cercar en la direcci<63> contr<74>ria.
3. L'ordre % quan el cursor <20>s a sobre un (,),[,],{, o } troba la
parella corresponent.
4. Per substituir el primer 'vell' per 'nou' en una l<>nia :s/vell/nou
Per substituir tots els 'vell' per 'nou' en una l<>nia :s/vell/nou/g
Per substituir frases entre les l<>nies # i # :#,#s/vell/nou/g
Per substituir totes les coincid<69>ncies en el fitxer :%s/vell/nou/g
Per demanar confirmaci<63> cada cop afegiu 'c' :%s/vell/nou/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 5.1: COM EXECUTAR UNA ORDRE EXTERNA
** Teclegeu :! seguit d'una ordre externa per executar-la. **
1. Premeu el familiar : per col<6F>locar el cursor a la part de baix de
la pantalla. Aix<69> us permet entrar una ordre.
2. Ara teclegeu el car<61>cter ! (signe d'exclamaci<63>). Aix<69> us permet
executar qualsevol ordre de la shell.
3. Com a exemple escriviu ls i tot seguit premeu <ENTRAR>. Aix<69> us
mostrar<61> el contingut del directori, tal com si estigu<67>ssiu a la
l<>nia d'ordres. Feu servir :!dir si ls no funciona.
Nota: D'aquesta manera es pot executar qualsevol ordre externa.
Nota: Totes les ordres : s'han d'acabar amb la tecla <ENTRAR>
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 5.2: M<>S SOBRE L'ESCRIPTURA DE FITXERS
** Per desar els canvis fets, escriviu :w FITXER. ***
1. Escriviu :!dir o b<> :!ls per obtenir un llistat del directori.
Ja sabeu que heu de pr<70>mer <ENTRAR> despr<70>s d'aix<69>.
2. Trieu un nom de fitxer que no existeixi, com ara PROVA.
3. Ara feu: :w PROVA (on PROVA <20>s el nom que heu triat.)
4. Aix<69> desa tot el fitxer amb el nom de PROVA. Per comprovar-ho
escriviu :!dir per veure el contingut del directori.
Note: Si sortiu del Vim i entreu una altra vegada amb el fitxer PROVA, el
fitxer ser<65> una c<>pia exacta del tutor que heu desat.
5. Ara esborreu el fitxer teclejant (MS-DOS): :!del PROVA
o b<> (Unix): :!rm PROVA
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 5.3: UNA ORDRE SELECTIVA PER DESAR
** Per desar una part del fitxer, escriviu :#,# w FITXER **
1. Un altre cop, feu :!dir o :!ls per obtenir un llistat del directori
i trieu un nom de fitxer adequat com ara PROVA.
2. Moveu el cursor a dalt de tot de la p<>gina i premeu Ctrl-g per
saber el n<>mero de la l<>nia. RECORDEU AQUEST N<>MERO!
3. Ara aneu a baix de tot de la p<>gina i torneu a pr<70>mer Ctrl-g.
RECORDEU AQUEST N<>MERO TAMB<4D>!
4. Per desar NOM<4F>S una secci<63> en un fitxer, escriviu :#,# w PROVA on
#,# s<>n els dos n<>meros que heu recordat (dalt,baix) i PROVA el nom
del fitxer.
5. Mireu que el fitxer nou hi sigui amb :!dir per<65> no l'esborreu.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 5.4: OBTENIR I AJUNTAR FITXERS
** Per inserir el contingut d'un fitxer, feu :r FITXER **
1. Assegureu-vos, amb l'ordre :!dir , que el fitxer PROVA encara hi <20>s.
2. Poseu el cursor a dalt de tot d'aquesta p<>gina.
NOTA: Despr<70>s d'executar el Pas 3 veureu la lli<6C><69> 5.3. Aleshores moveu-vos
cap avall fins a aquesta lli<6C><69> un altre cop.
3. Ara obtingueu el fitxer PROVA amb l'ordre :r PROVA on PROVA <20>s el
nom del fitxer.
NOTA: El fitxer que obtingueu es posa en el lloc on hi hagi el cursor.
4. Per comprovar que s'ha obtingut el fitxer tireu enrere i mireu com
ara hi han dues c<>pies de la lli<6C><69> 5.3: l'original i la del fitxer.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 5 SUMARI
1. :!ordre executa una ordre externa.
Alguns exemples <20>tils s<>n:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - mostra un llistat del directori
:!del FITXER :!rm FITXER - esborra el fitxer FITXER
2. :w FITXER escriu el fitxer editat al disc dur, amb el nom FITXER.
3. :#,#w FITXER desa les l<>nies de # a # en el fitxer FITXER.
4. :r FITXER llegeix el fitxer FITXER del disc dur i l'insereix en el
fitxer editat a la posici<63> on hi ha el cursor.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 6.1: L'ORDRE OBRIR
** Premeu o per obrir una l<>nia sota el cursor i entrar en mode inserci<63>. **
1. Moveu el cursor a la l<>nia de sota marcada amb --->.
2. Premeu o (min<69>scula) per obrir una l<>nia SOTA el cursor i situar-vos
en mode d'inserci<63>.
3. Ara copieu la l<>nia marcada amb ---> i premeu <ESC> per tornar al mode
normal.
---> Despr<70>s de pr<70>mer o el cursor es situa a la l<>nia nova en mode inserci<63>.
4. Per obrir una l<>nia SOBRE el cursor, premeu la O maj<61>scula, en lloc
de la min<69>scula. Proveu-ho amb la l<>nia de sota.
Obriu una l<>nia sobre aquesta amb Shift-O amb el cursor en aquesta l<>nia.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 6.2: L'ORDRE AFEGIR
** Premeu a per afegir text DESPR<50>S del cursor. **
1. Moveu el cursor al final de la primera l<>nia de sota marcada
amb ---> prement $ en el mode Normal.
2. Premeu la lletra a (min<69>scula) per afegir text DESPR<50>S del car<61>cter
sota el cursor. (La A maj<61>scula afegeix text al final de l<>nia.)
Nota: Aix<69> s'evita haver de pr<70>mer i , l'<27>ltim car<61>cter, el text a inserir,
la tecla <ESC>, cursor a la dreta, i finalment x , nom<6F>s per afegir
text a final de l<>nia.
3. Ara completeu la primera l<>nia. Tingueu en compte que aquesta ordre
<20>s exactament igual que la d'inserir, excepte pel que fa al lloc on
s'insereix el text.
---> Aquesta l<>nia us permetr<74> practicar
---> Aquesta l<>nia us permetr<74> practicar afegir text a final de l<>nia.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 6.3: UNA ALTRA MANERA DE SUBSTITUIR
** Teclegeu una R maj<61>scula per substituir m<>s d'un car<61>cter. **
1. Moveu el cursor a la l<>nia de sota marcada amb --->.
2. Poseu el cursor al principi de la primera paraula que es diferent
respecte a la segona l<>nia marcada amb ---> (la paraula "l'<27>ltima").
3. Ara premeu R i substitu<74>u el que queda de text a la primera l<>nia
escrivint sobre el text vell, per fer-la igual que la segona.
---> Per fer aquesta l<>nia igual que l'<27>ltima useu les tecles.
---> Per fer aquesta l<>nia igual que la segona, premeu R i el text nou.
4. Tingueu en compte que en pr<70>mer <ESC> per sortir, el text que no
s'hagi alterat es mant<6E>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lli<6C><69> 6.4: ESTABLIR OPCIONS
** Feu que les ordres cercar o substituir ignorin les difer<65>ncies
entre maj<61>scules i min<69>scules **
1. Cerqueu la paraula 'ignorar' amb: /ignorar
Repetiu-ho uns quants cops amb la tecla n.
2. Establiu l'opci<63> 'ic' (Ignorar Capitals) escrivint:
:set ic
3. Ara cerqueu 'ignorar' un altre cop amb la tecla n.
Repetiu-ho uns quants cops m<>s.
4. Establiu les opcions 'hlsearch' i 'incsearch':
:set hls is
5. Ara torneu a executar una ordre de cerca, i mireu qu<71> passa:
/ignorar
6. Per treure el ressalt dels resultats, feu:
:nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 6 SUMARI
1. L'ordre o obre una l<>nia SOTA la del cursor i mou el cursor a la nova
l<>nia, en mode Inserci<63>.
La O maj<61>scula obre la l<>nia a SOBRE la que hi ha el cursor.
2. Premeu una a per afegir text DESPR<50>S del car<61>cter sota el cursor.
La A maj<61>scula afegeix autom<6F>ticament el text a final de l<>nia.
3. L'ordre R maj<61>scula us posa en mode substituci<63> fins que premeu <ESC>.
4. Escriviu ":set xxx" per establir l'opci<63> "xxx"
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 7: ORDRES D'AJUDA
** Utilitzeu el sistema intern d'ajuda **
El Vim t<> un extens sistema d'ajuda. Per llegir una introducci<63> proveu una
d'aquestes tres coses:
- premeu la tecla <AJUDA> (si en teniu alguna)
- premeu la tecla <F1> (si en teniu alguna)
- escriviu :help <ENTRAR>
Teclegeu :q <ENTRAR> per tancar la finestra d'ajuda.
Podeu trobar ajuda sobre pr<70>cticament qualsevol tema donant un argument
a l'ordre ":help". Proveu aix<69> (no oblideu pr<70>mer <ENTRAR>):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LLI<4C><49> 8: CREAR UN SCRIPT D'INICI
** Activar funcions autom<6F>ticament **
El Vim t<> moltes m<>s funcions que el Vi, per<65> moltes estan desactivades per
omissi<73>. Per comen<65>ar a utilitzar m<>s funcions heu de crear un fitxer "vimrc".
1. Comenceu a editar el fitxer "vimrc", depenent del sistema
:edit ~/.vimrc per Unix
:edit $VIM/_vimrc per MS-Windows
2. Ara llegiu el fitxer "vimrc" d'exemple:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Deseu el fitxer amb:
:write
El pr<70>xim cop que executeu el Vim usar<61> ressalt de sintaxi.
Podeu afegir els ajustos que vulgueu en aquest fitxer "vimrc".
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Aqu<71> conclou el Tutor del Vim. Ha sigut un intent de fer-vos una breu
introducci<63> a l'editor Vim, suficient com per qu<71> el pugueu comen<65>ar a fer
servir. Est<73> lluny de ser complet perqu<71> el Vim t<> moltes m<>s ordres.
Llegiu el manual de l'usuari: ":help user-manual".
Per un estudi m<>s profund us recomanem el seg<65>ent llibre:
Vim - Vi Improved - de Steve Oualline
Editorial: New Riders
<20>s el primer llibre dedicat completament al Vim, especialment <20>til per a
usuaris novells. T<> molts exemples i dibuixos.
Vegeu http://iccf-holland.org/click5.html
Aquest altre <20>s m<>s vell i tracta m<>s sobre el Vi que sobre el Vim:
Learning the Vi Editor - de Linda Lamb
Editorial: O'Reilly & Associates Inc.
<20>s un bon llibre per saber qualsevol cosa que desitgeu sobre el Vi.
La sisena edici<63> tamb<6D> inclou informaci<63> sobre el Vim.
Aquest tutorial ha estat escrit per Michael C. Pierce i Robert K. Ware,
Colorado School of Mines amb la col<6F>laboraci<63> de Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Modificat pel Vim per Bram Moolenaar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

812
runtime/tutor/tutor.cs Normal file
View File

@ -0,0 +1,812 @@
===============================================================================
= V <EFBFBD> t e j t e v t u t o r i a l u V I M - Verze 1.5 =
===============================================================================
Vim je velmi v<EFBFBD>konn<EFBFBD> editor, kter<EFBFBD> m<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD> mnoho p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> na to, aby
mohly b<EFBFBD>t v<EFBFBD>echny vysv<EFBFBD>tlen<EFBFBD> ve v<EFBFBD>uce jako tato. Tato v<EFBFBD>uka obsahuje
dostate<EFBFBD>n<EFBFBD> mno<EFBFBD>stv<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> na to, aby bylo mo<EFBFBD>n<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>vat Vim jako
v<EFBFBD>ce<EFBFBD><EFBFBD>elov<EFBFBD> editor.
P<EFBFBD>ibli<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD>as pot<EFBFBD>ebn<EFBFBD> ke zvl<EFBFBD>dnut<EFBFBD> t<EFBFBD>to v<EFBFBD>uky je 25-30 minut, z<EFBFBD>le<EFBFBD><EFBFBD>
na tom, kolik <EFBFBD>asu str<EFBFBD>v<EFBFBD>te p<EFBFBD>ezku<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
P<EFBFBD><EFBFBD>kazy v lekc<EFBFBD>ch upravuj<EFBFBD> text. Vytvo<EFBFBD> kopii tohoto souboru pro
procvi<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> (p<EFBFBD>i startu "vimtutor" je ji<EFBFBD> toto kopie).
Je d<EFBFBD>le<EFBFBD>it<EFBFBD> pamatovat, <EFBFBD>e tato v<EFBFBD>uka je vytvo<EFBFBD>ena pro v<EFBFBD>uku pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
To znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e je pot<EFBFBD>eba si p<EFBFBD><EFBFBD>kazy vyzkou<EFBFBD>et pro jejich spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>
nau<EFBFBD>en<EFBFBD>. Pokud si jen <EFBFBD>te<EFBFBD> text, p<EFBFBD><EFBFBD>kazy zapomene<EFBFBD>!
Nyn<EFBFBD> se p<EFBFBD>esv<EFBFBD>d<EFBFBD>te, <EFBFBD>e Shift-Lock NEN<EFBFBD> stla<EFBFBD>en<EFBFBD> a n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t stiskn<EFBFBD>te
kl<EFBFBD>vesu j aby se kurzor posunul natolik, <EFBFBD>e lekce 1.1 zapln<EFBFBD> celou
obrazovku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.1: POHYB KURZORU
** Pro pohyb kurzoru pou<EFBFBD><EFBFBD>vej kl<EFBFBD>vesy h,j,k,l jak je zn<EFBFBD>zorn<EFBFBD>no n<EFBFBD><EFBFBD>e. **
^
k Funkce: Kl<EFBFBD>vesa h je vlevo a vykon<EFBFBD> pohyb vlevo.
< h l > Kl<EFBFBD>vesa l je vpravo a vykon<EFBFBD> pohyb vpravo.
j Kl<EFBFBD>vesa j vypad<EFBFBD> na <EFBFBD>ipku dolu.
v
1. Pohybuj kurzorem po obrazovce dokud si na to nezvykne<EFBFBD>.
2. Dr<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu pro pohyb dolu (j), dokud se jej<EFBFBD> funkce nezopakuje.
---> Te<EFBFBD> v<EFBFBD><EFBFBD> jak se p<EFBFBD>esunout na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> lekci.
3. Pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy dolu p<EFBFBD>ejdi na lekci 1.2.
Pozn<EFBFBD>mka: Pokud si n<EFBFBD>kdy nejsi jist n<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>m, co jsi napsal, stla<EFBFBD> <ESC> pro
p<EFBFBD>echod do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du. Pot<EFBFBD> p<EFBFBD>epi<EFBFBD> po<EFBFBD>adovan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
Pozn<EFBFBD>mka: Kurzorov<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy tak<EFBFBD> funguj<EFBFBD>, av<EFBFBD>ak pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> hjkl je rychlej<EFBFBD><EFBFBD>
jakmile si na n<EFBFBD>j zvykne<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.2: SPU<EFBFBD>T<EFBFBD>N<EFBFBD> A UKON<EFBFBD>EN<EFBFBD> VIM
!! POZN<EFBFBD>MKA: P<EFBFBD>ed vykon<EFBFBD>n<EFBFBD>m t<EFBFBD>chto krok<EFBFBD> si p<EFBFBD>e<EFBFBD>ti celou lekci!!
1. Stla<EFBFBD> <ESC> (pro uji<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <EFBFBD>e se nach<EFBFBD>z<EFBFBD><EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du).
2. Napi<EFBFBD>: :q! <ENTER>.
---> T<EFBFBD>mto ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> editor BEZ ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n, kter<EFBFBD> si vykonal.
Pokud chce<EFBFBD> ulo<EFBFBD>it zm<EFBFBD>ny a ukon<EFBFBD>it editor napi<EFBFBD>:
:wq <ENTER>
3. A<EFBFBD> se dostane<EFBFBD> na p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek, napi<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz, kter<EFBFBD>m se dostane<EFBFBD> zp<EFBFBD>t
do t<EFBFBD>to v<EFBFBD>uky. To m<EFBFBD><EFBFBD>e b<EFBFBD>t: vimtutor <ENTER>
B<EFBFBD><EFBFBD>n<EFBFBD> se pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>: vim tutor <ENTER>
---> 'vim' znamen<EFBFBD> spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru, 'tutor' je soubor k editaci.
4. Pokud si tyto kroky spolehliv<EFBFBD> pamatuje<EFBFBD>, vykonej kroky 1 a<EFBFBD> 3, <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD>
ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> a znovu spust<EFBFBD><EFBFBD> editor. Potom p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor dolu na lekci 1.3.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.3: <EFBFBD>PRAVA TEXTU - MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Stisknut<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy x v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du sma<EFBFBD>e<EFBFBD> znak na m<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzoru. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. K odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> chyb p<EFBFBD>ejdi kurzorem na znak, kter<EFBFBD> chce<EFBFBD> smazat.
3. Stla<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu x k odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> necht<EFBFBD>n<EFBFBD>ch znak<EFBFBD>.
4. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
---> Kr<EFBFBD><EFBFBD>va sko<EFBFBD><EFBFBD>illa p<EFBFBD>ess m<EFBFBD>ss<EFBFBD>c.
5. Pokud je v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>, p<EFBFBD>ejdi na lekci 1.4.
POZN<EFBFBD>MKA: Nesna<EFBFBD> se pouze zapamatovat p<EFBFBD>edv<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, u<EFBFBD> se je pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.4: <EFBFBD>PRAVA TEXTU - VKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Stla<EFBFBD>en<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy i v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du umo<EFBFBD><EFBFBD>uje vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do podoby <EFBFBD><EFBFBD>dku druh<EFBFBD>ho, p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na
prvn<EFBFBD> znak za m<EFBFBD>sto, kde m<EFBFBD> b<EFBFBD>t text vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>.
3. Stla<EFBFBD> i a napi<EFBFBD> pot<EFBFBD>ebn<EFBFBD> dodatek.
4. Po opraven<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD> chyby stla<EFBFBD> <ESC> pro n<EFBFBD>vrat do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
---> N<EFBFBD>jak<EFBFBD> txt na t<EFBFBD>to .
---> N<EFBFBD>jak<EFBFBD> text chyb<EFBFBD> na t<EFBFBD>to <EFBFBD><EFBFBD>dce.
5. Pokud ji<EFBFBD> ovl<EFBFBD>d<EFBFBD><EFBFBD> vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu, p<EFBFBD>ejdi na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> shrnut<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 1
1. Kurzorem se pohybuje pomoc<EFBFBD> <EFBFBD>ipek nebo kl<EFBFBD>vesami hjkl.
h (vlevo) j (dolu) k (nahoru) l (vpravo)
2. Pro spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> Vimu (z p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku) napi<EFBFBD>: vim SOUBOR <ENTER>
3. Pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD> Vimu napi<EFBFBD>: <ESC> :q! <ENTER> bez ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n.
anebo: <ESC> :wq <ENTER> pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n.
4. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znaku pod kurzorem napi<EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du: x
5. Pro vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu od m<EFBFBD>sta kurzoru napi<EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du:
i vkl<EFBFBD>dan<EFBFBD> text <ESC>
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<EFBFBD>en<EFBFBD> <ESC> t<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du nebo zru<EFBFBD><EFBFBD> necht<EFBFBD>n<EFBFBD>
a <EFBFBD><EFBFBD>ste<EFBFBD>n<EFBFBD> dokon<EFBFBD>en<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
Nyn<EFBFBD> pokra<EFBFBD>uj Lekc<EFBFBD> 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
** P<EFBFBD><EFBFBD>kaz dw sma<EFBFBD>e znaky do konce slova. **
1. Stla<EFBFBD> <ESC> k ubezpe<EFBFBD>en<EFBFBD>, <EFBFBD>e jsi v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek slova, kter<EFBFBD> je pot<EFBFBD>eba smazat.
4. Napi<EFBFBD> dw , aby slovo zmizelo.
POZN<EFBFBD>MKA: P<EFBFBD>smena dw se zobraz<EFBFBD> na posledn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky jakmile je
nap<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD>. Kdy<EFBFBD> nap<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> n<EFBFBD>co <EFBFBD>patn<EFBFBD>, stla<EFBFBD> <ESC> a za<EFBFBD>ni znova.
---> Jsou tu n<EFBFBD>jak<EFBFBD> slova z<EFBFBD>bava, kter<EFBFBD> nepat<EFBFBD><EFBFBD> list do t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty.
5. Opakuj kroky 3 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD> a p<EFBFBD>ejdi na lekci 2.2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.2: V<EFBFBD>CE P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ<EFBFBD> MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu d$ sma<EFBFBD>e v<EFBFBD>e a<EFBFBD> do konce <EFBFBD><EFBFBD>dky. **
1. Stla<EFBFBD> <ESC> k ubezpe<EFBFBD>en<EFBFBD>, <EFBFBD>e jsi v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na konec spr<EFBFBD>vn<EFBFBD> v<EFBFBD>ty (ZA prvn<EFBFBD> te<EFBFBD>ku).
4. Napi<EFBFBD> d$ ,aby jsi smazal znaky a<EFBFBD> do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
---> N<EFBFBD>kdo napsal konec t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty dvakr<EFBFBD>t. konec t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty dvakr<EFBFBD>t.
5. P<EFBFBD>ejdi na lekci 2.3 pro pochopen<EFBFBD> toho, co se stalo.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.3: ROZ<EFBFBD>I<EFBFBD>OVAC<EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY A OBJEKTY
Form<EFBFBD>t mazac<EFBFBD>ho p<EFBFBD><EFBFBD>kazu d je n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>:
[<5B><>slo] d objekt NEBO d [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
Kde:
<EFBFBD><EFBFBD>slo - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> kolikr<EFBFBD>t se p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD> (voliteln<EFBFBD>, v<EFBFBD>choz<EFBFBD>=1).
d - je p<EFBFBD><EFBFBD>kaz maz<EFBFBD>n<EFBFBD>.
objekt - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> na <EFBFBD>em se p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD>v<EFBFBD> (vypsan<EFBFBD> n<EFBFBD><EFBFBD>e).
Kr<EFBFBD>tk<EFBFBD> v<EFBFBD>pis objekt<EFBFBD>:
w - od kurzoru do konce slova, v<EFBFBD>etn<EFBFBD> mezer.
e - od kurzoru do konce slova, BEZ mezer.
$ - od kurzoru do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<EFBFBD>en<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy objektu v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du se kurzor p<EFBFBD>esune na
m<EFBFBD>sto up<EFBFBD>esn<EFBFBD>n<EFBFBD> ve v<EFBFBD>pisu objekt<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.4: V<EFBFBD>JIMKA Z 'P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ-OBJEKT'
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m dd sma<EFBFBD>e<EFBFBD> cel<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek. **
Vzhledem k <EFBFBD>astosti maz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku se auto<EFBFBD>i Vimu rozhodli, <EFBFBD>e bude
jednodu<EFBFBD><EFBFBD> napsat prost<EFBFBD> dv<EFBFBD> d k smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na druh<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek spodn<EFBFBD>ho textu.
2. Napi<EFBFBD> dd pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. P<EFBFBD>ejdi na <EFBFBD>tvrt<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek.
4. Napi<EFBFBD> 2dd (vzpome<EFBFBD> si <EFBFBD><EFBFBD>slo-p<EFBFBD><EFBFBD>kaz-objekt) pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> dvou <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD>.
1) R<EFBFBD><EFBFBD>e jsou <EFBFBD>erven<EFBFBD>,
2) Bl<EFBFBD>to je z<EFBFBD>bavn<EFBFBD>,
3) Fialky jsou modr<EFBFBD>,
4) M<EFBFBD>m auto,
5) Hodinky ukazuj<EFBFBD> <EFBFBD>as,
6) Cukr je sladk<EFBFBD>,
7) A to jsi i ty.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.5: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ UNDO
** Stla<EFBFBD> u pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> posledn<EFBFBD>ho p<EFBFBD><EFBFBD>kazu, U pro celou <EFBFBD><EFBFBD>dku. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> ---> a p<EFBFBD>em<EFBFBD>sti ho na prvn<EFBFBD> chybu.
2. Napi<EFBFBD> x pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho necht<EFBFBD>n<EFBFBD>ho znaku.
3. Te<EFBFBD> napi<EFBFBD> u <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t posledn<EFBFBD> vykonan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
4. Nyn<EFBFBD> oprav v<EFBFBD>echny chyby na <EFBFBD><EFBFBD>dku pomoc<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu x .
5. Napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> U <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek do p<EFBFBD>vodn<EFBFBD>ho stavu.
6. Te<EFBFBD> napi<EFBFBD> u n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t, <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t p<EFBFBD><EFBFBD>kaz U .
7. Stla<EFBFBD> CTRL-R (kl<EFBFBD>vesu CTRL dr<EFBFBD> stla<EFBFBD>enou a stiskni R) n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t,
<EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t p<EFBFBD>edt<EFBFBD>m vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy (redo).
---> Opprav chybby nna toomto <EFBFBD><EFBFBD>dku a nahra<EFBFBD> je pommoc<EFBFBD> undo.
8. Toto jsou velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy. Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na souhrn Lekce 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 2
1. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znak<EFBFBD> od kurzoru do konce slova napi<EFBFBD>: dw
2. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znak<EFBFBD> od kurzoru do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: d$
3. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: dd
4. Form<EFBFBD>t p<EFBFBD><EFBFBD>kazu v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du je:
[<5B><>slo] p<EFBFBD><EFBFBD>kaz objekt NEBO p<EFBFBD><EFBFBD>kaz [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
kde:
<EFBFBD><EFBFBD>slo - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> po<EFBFBD>et opakov<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> co je t<EFBFBD>eba vykonat, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad d ma<EFBFBD>e
objekt - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> rozsah p<EFBFBD><EFBFBD>kazu, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad w (slovo),
$ (do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku), atd.
5. Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> p<EFBFBD>ede<EFBFBD>l<EFBFBD> <EFBFBD>innosti, napi<EFBFBD>: u (mal<EFBFBD> u)
Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> v<EFBFBD>ech <EFBFBD>prav na <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: U (velk<EFBFBD> U)
Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> vr<EFBFBD>cen<EFBFBD>ch <EFBFBD>prav (redo) napi<EFBFBD>: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ VLO<EFBFBD>IT
** P<EFBFBD><EFBFBD>ka p vlo<EFBFBD><EFBFBD> posledn<EFBFBD> vymazan<EFBFBD> text za kurzor. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na posledn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek textu.
2. Napi<EFBFBD> dd pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku a jeho ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> do bufferu.
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor VݩE tam, kam smazan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek pat<EFBFBD><EFBFBD>.
4. V Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du napi<EFBFBD> p pro op<EFBFBD>tn<EFBFBD> vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku.
5. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud <EFBFBD><EFBFBD>dky nebudou ve spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>m po<EFBFBD>ad<EFBFBD>.
d) Tak<EFBFBD> se dok<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> vzd<EFBFBD>l<EFBFBD>vat?
b) Fialky jsou modr<EFBFBD>,
c) Inteligence se u<EFBFBD><EFBFBD>,
a) R<EFBFBD><EFBFBD>e jsou <EFBFBD>erven<EFBFBD>,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ NAHRAZEN<EFBFBD>
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m r a znaku se nahrad<EFBFBD> znak pod kurzorem. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek prvn<EFBFBD> chyby.
3. Napi<EFBFBD> r a potom znak, kter<EFBFBD> nahrad<EFBFBD> chybu.
4. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 3 dokud nen<EFBFBD> prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dka spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
---> Kdi<EFBFBD> byl pz<EFBFBD>n tento <EFBFBD><EFBFBD>deg, n<EFBFBD>kdu stla<EFBFBD>il <EFBFBD>paqn<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy!
---> Kdy<EFBFBD> byl ps<EFBFBD>n tento <EFBFBD><EFBFBD>dek, n<EFBFBD>kdo stla<EFBFBD><EFBFBD>l <EFBFBD>patn<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy!
5. Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na Lekci 3.2.
POZN<EFBFBD>MKA: Zapamatuj si, <EFBFBD>e by ses m<EFBFBD>l u<EFBFBD>it pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m, ne zapamatov<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.3: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ <EFBFBD>PRAVY
** Pokud chce<EFBFBD> zm<EFBFBD>nit <EFBFBD><EFBFBD>st nebo cel<EFBFBD> slovo, napi<EFBFBD> cw . **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Um<EFBFBD>sti kurzor na p<EFBFBD>smeno i v slov<EFBFBD> <EFBFBD>i<EFBFBD>ok.
3. Napi<EFBFBD> cw a oprav slovo (v tomto p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD> napi<EFBFBD> '<EFBFBD>dek'.)
4. Stla<EFBFBD> <ESC> a p<EFBFBD>ejdi na dal<EFBFBD><EFBFBD> chybu (prvn<EFBFBD> znak, kter<EFBFBD> t<EFBFBD>eba zm<EFBFBD>nit.)
5. Opakuj kroky 3 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>ta stejn<EFBFBD> jako ta druh<EFBFBD>.
---> Tento <EFBFBD>i<EFBFBD>ok m<EFBFBD> n<EFBFBD>kolik skic, kter<EFBFBD> psadoinsa zm<EFBFBD>nit pasdgf p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek m<EFBFBD> n<EFBFBD>kolik slov, kter<EFBFBD> pot<EFBFBD>ebuj<EFBFBD> zm<EFBFBD>nit pomoc<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.
V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e cw nejen nahrazuje slovo, ale tak<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> do vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.4: V<EFBFBD>CE ZM<EFBFBD>N POU<EFBFBD>IT<EFBFBD>M c
** P<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro <EFBFBD>pravu se dru<EFBFBD><EFBFBD> se stejn<EFBFBD>mi objekty jako ten pro maz<EFBFBD>n<EFBFBD>. **
1. P<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro <EFBFBD>pravu pracuje stejn<EFBFBD> jako pro maz<EFBFBD>n<EFBFBD>. Form<EFBFBD>t je:
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
2. Objekty jsou tak<EFBFBD> shodn<EFBFBD>, jako nap<EFBFBD>.: w (slovo), $ (konec <EFBFBD><EFBFBD>dku), atd.
3. P<EFBFBD>ejdi n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
4. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> rozd<EFBFBD>l.
5. Napi<EFBFBD> c$ pro upraven<EFBFBD> zbytku <EFBFBD><EFBFBD>dku podle toho druh<EFBFBD>ho a stla<EFBFBD> <ESC>.
---> Konec tohoto <EFBFBD><EFBFBD>dku pot<EFBFBD>ebuje pomoc, aby byl jako ten druh<EFBFBD>.
---> Konec tohoto <EFBFBD><EFBFBD>dku pot<EFBFBD>ebuje opravit pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu c$ .
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 3
1. Pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu, kter<EFBFBD> byl smaz<EFBFBD>n, napi<EFBFBD> p . To vlo<EFBFBD><EFBFBD> smazan<EFBFBD> text
ZA kurzor (pokud byl <EFBFBD><EFBFBD>dek smazan<EFBFBD>, p<EFBFBD>ejde na <EFBFBD><EFBFBD>dek pod kurzorem).
2. Pro nahrazen<EFBFBD> znaku pod kurzorem, napi<EFBFBD> r a potom znak, kter<EFBFBD>m
chce<EFBFBD> p<EFBFBD>vodn<EFBFBD> znak nahradit.
3. P<EFBFBD><EFBFBD>kaz na upravov<EFBFBD>n<EFBFBD> umo<EFBFBD><EFBFBD>uje zm<EFBFBD>nit specifikovan<EFBFBD> objekt od kurzoru
do konce objektu. Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad: Napi<EFBFBD> cw ,<EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> zm<EFBFBD>n<EFBFBD><EFBFBD> text od pozice
kurzoru do konce slova, c$ zm<EFBFBD>n<EFBFBD> text do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
4. Form<EFBFBD>t pro nahrazov<EFBFBD>n<EFBFBD> je:
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> lekci.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.1: POZICE A STATUS SOUBORU
** Stla<EFBFBD> CTRL-g pro zobrazen<EFBFBD> sv<EFBFBD> pozice v souboru a statusu souboru.
Stla<EFBFBD> SHIFT-G pro p<EFBFBD>echod na <EFBFBD><EFBFBD>dek v souboru. **
Pozn<EFBFBD>mka: P<EFBFBD>e<EFBFBD>ti si celou lekci ne<EFBFBD> za<EFBFBD>ne<EFBFBD> vykon<EFBFBD>vat kroky!!
1. Dr<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu Ctrl stla<EFBFBD>enou a stiskni g . Vespod obrazovky se zobraz<EFBFBD>
stavov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek s n<EFBFBD>zvem souboru a <EFBFBD><EFBFBD>dkou na kter<EFBFBD> se nach<EFBFBD>z<EFBFBD><EFBFBD>. Zapamatuj
si <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku pro krok 3.
2. Stla<EFBFBD> shift-G pro p<EFBFBD>esun na konec souboru.
3. Napi<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku na kter<EFBFBD>m si se nach<EFBFBD>zel a stla<EFBFBD> shift-G. To t<EFBFBD>
vr<EFBFBD>t<EFBFBD> na <EFBFBD><EFBFBD>dek, na kter<EFBFBD>m jsi d<EFBFBD><EFBFBD>ve stiskl Ctrl-g.
(Kdy<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sla, tak se NEZOBRAZUJ<EFBFBD> na obrazovce.)
4. Pokud se c<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> schopn<EFBFBD> vykonat tyto kroky, vykonej je.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ VYHLED<EFBFBD>V<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Napi<EFBFBD> / n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> onoho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce. **
1. Stiskni / v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e tento znak se spolu s
kurzorem zobraz<EFBFBD> v doln<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti obrazovky jako p<EFBFBD><EFBFBD>kaz : .
2. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> 'chhybba' <ENTER>. To je slovo, kter<EFBFBD> chce<EFBFBD> vyhledat.
3. Pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD>ho v<EFBFBD>sledku stejn<EFBFBD>ho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce, jednodu<EFBFBD>e stla<EFBFBD> n .
Pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD>ho v<EFBFBD>sledku stejn<EFBFBD>ho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m sm<EFBFBD>rem, stiskni
Shift-N.
4. Pokud chce<EFBFBD> vyhledat <EFBFBD>et<EFBFBD>zec v opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m sm<EFBFBD>ru, pou<EFBFBD>ij p<EFBFBD><EFBFBD>kaz ? m<EFBFBD>sto
p<EFBFBD><EFBFBD>kazu / .
---> "chhybba" nen<EFBFBD> zp<EFBFBD>sob, jak hl<EFBFBD>skovat chyba; chhybba je chyba.
Pozn<EFBFBD>mka: Kdy<EFBFBD> vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> dos<EFBFBD>hne konce souboru, bude pokra<EFBFBD>ovat na jeho
za<EFBFBD><EFBFBD>tku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.3: VYHLED<EFBFBD>V<EFBFBD>N<EFBFBD> P<EFBFBD>ROV<EFBFBD> Z<EFBFBD>VORKY
** Napi<EFBFBD> % pro nalezen<EFBFBD> p<EFBFBD>rov<EFBFBD> ),], nebo } . **
1. P<EFBFBD>em<EFBFBD>sti kurzor na kteroukoli (, [, nebo { v <EFBFBD><EFBFBD>dku ozna<EFBFBD>en<EFBFBD>m --->.
2. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> znak % .
3. Kurzor se p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD> z<EFBFBD>vorku.
4. Stla<EFBFBD> % pro p<EFBFBD>esun kurzoru zp<EFBFBD>t na otv<EFBFBD>raj<EFBFBD>c<EFBFBD> z<EFBFBD>vorku.
---> Toto ( je testovac<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ('s, ['s ] a {'s } v n<EFBFBD>m. ))
Pozn<EFBFBD>mka: Toto je velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD> lad<EFBFBD>n<EFBFBD> programu s chyb<EFBFBD>j<EFBFBD>c<EFBFBD>mi
uzav<EFBFBD>rac<EFBFBD>mi z<EFBFBD>vorkami.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.4: ZP<EFBFBD>SOB JAK ZM<EFBFBD>NIT CHYBY
** Napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g pro nahrazen<EFBFBD> slova 'nov<EFBFBD>' za 'star<EFBFBD>'. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Napi<EFBFBD> :s/dobr<EFBFBD><EFBFBD>/dobr<EFBFBD> <ENTER> . V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz zm<EFBFBD>n<EFBFBD> pouze
prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> :s/dobr<EFBFBD><EFBFBD>/dobr<EFBFBD>/g co<EFBFBD> znamen<EFBFBD> celkov<EFBFBD> nahrazen<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
Toto nahrad<EFBFBD> v<EFBFBD>echny v<EFBFBD>skyty v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
---> dobr<EFBFBD><EFBFBD> suroviny a dobr<EFBFBD><EFBFBD> n<EFBFBD><EFBFBD>in<EFBFBD> jsou z<EFBFBD>kladem dobr<EFBFBD><EFBFBD> kuchyn<EFBFBD>.
4. Pro zm<EFBFBD>nu v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zce mezi dv<EFBFBD>ma <EFBFBD><EFBFBD>dky,
Napi<EFBFBD> :#,#s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g kde #,# jsou <EFBFBD><EFBFBD>sla on<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>dek.
Napi<EFBFBD> :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g pro zm<EFBFBD>nu v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> v cel<EFBFBD>m souboru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 4
1. Ctrl-g vyp<EFBFBD><EFBFBD>e tvou pozici v souboru a status souboru.
Shift-G t<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na konec souboru. <EFBFBD><EFBFBD>slo n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD>
Shift-G t<EFBFBD> p<EFBFBD>esune na dan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku.
2. Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> / n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem vyhled<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zec sm<EFBFBD>rem DOP<EFBFBD>EDU.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> ? n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem vyhled<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zec sm<EFBFBD>rem DOZADU.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> n po vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> najde n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt <EFBFBD>et<EFBFBD>zce ve stejn<EFBFBD>m
sm<EFBFBD>ru, Shift-N ve sm<EFBFBD>ru opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
3. Stisknut<EFBFBD> % kdy<EFBFBD> je kurzor na (,),[,],{, nebo } najde odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD>
p<EFBFBD>rovou z<EFBFBD>vorku.
4. Pro nahrazen<EFBFBD> nov<EFBFBD>ho za prvn<EFBFBD> star<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>
Pro nahrazen<EFBFBD> nov<EFBFBD>ho za v<EFBFBD>echny star<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
Pro nahrazen<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zc<EFBFBD> mezi dv<EFBFBD>mi <EFBFBD><EFBFBD>dkami # napi<EFBFBD> :#,#s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
Pro nahrazen<EFBFBD> v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> v souboru napi<EFBFBD> :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
Pro potvrzen<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD>ho nahrazen<EFBFBD> p<EFBFBD>idej 'c' :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.1: JAK VYKONAT VN<EFBFBD>J<EFBFBD><EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ
** Napi<EFBFBD> :! n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazem pro spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu. **
1. Napi<EFBFBD> obvykl<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz : , kter<EFBFBD> um<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzor na spodek obrazovky
To umo<EFBFBD>n<EFBFBD> napsat p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
2. Nyn<EFBFBD> stiskni ! (vyk<EFBFBD>i<EFBFBD>n<EFBFBD>k). To umo<EFBFBD>n<EFBFBD> vykonat jak<EFBFBD>koliv vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz z p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad napi<EFBFBD> ls za ! a stiskni <ENTER>. Tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz zobraz<EFBFBD>
obsah tv<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e jako v p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku.
Vyzkou<EFBFBD>ej :!dir pokud ls nefunguje.
Pozn<EFBFBD>mka: Takto je mo<EFBFBD>n<EFBFBD> vykonat jak<EFBFBD>koliv p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
Pozn<EFBFBD>mka: V<EFBFBD>echny p<EFBFBD><EFBFBD>kazy : mus<EFBFBD> b<EFBFBD>t dokon<EFBFBD>en<EFBFBD> stisknut<EFBFBD>m <ENTER>
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.2: V<EFBFBD>CE O UKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD> SOUBOR<EFBFBD>
** Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n v souboru napi<EFBFBD> :w SOUBOR. **
1. Napi<EFBFBD> :!dir nebo :!ls pro v<EFBFBD>pis aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e.
U<EFBFBD> v<EFBFBD><EFBFBD>, <EFBFBD>e za t<EFBFBD>mto mus<EFBFBD><EFBFBD> stisknout <ENTER>.
2. Vyber si n<EFBFBD>zev souboru, kter<EFBFBD> je<EFBFBD>t<EFBFBD> neexistuje, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad TEST.
3. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD>: :w TEST (kde TEST je vybran<EFBFBD> n<EFBFBD>zev souboru.)
4. To ulo<EFBFBD><EFBFBD> cel<EFBFBD> soubor (V<EFBFBD>uka Vimu) pod n<EFBFBD>zvem TEST.
Pro ov<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD> napi<EFBFBD> znovu :!dir , <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> zobraz<EFBFBD><EFBFBD> obsah adres<EFBFBD><EFBFBD>e.
Pozn<EFBFBD>mka: Jakmile ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> Vim a znovu ho spust<EFBFBD><EFBFBD> s n<EFBFBD>zvem souboru TEST,
soubor bude p<EFBFBD>esn<EFBFBD> kopie v<EFBFBD>uky, kdy<EFBFBD> si ji ukl<EFBFBD>dal.
5. Nyn<EFBFBD> odstra<EFBFBD> soubor naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m (MS-DOS): :!del TEST
nebo (Unix): :!rm TEST
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.3: V<EFBFBD>B<EFBFBD>ROV<EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ ULO<EFBFBD>EN<EFBFBD>
** Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti souboru napi<EFBFBD> :#,# w SOUBOR **
1. Je<EFBFBD>t<EFBFBD> jednou napi<EFBFBD> :!dir nebo :!ls pro v<EFBFBD>pis aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e
a vyber vhodn<EFBFBD> n<EFBFBD>zev souboru jako nap<EFBFBD>. TEST.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na vrch t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky a stiskni Ctrl-g pro zobrazen<EFBFBD>
<EFBFBD><EFBFBD>sla <EFBFBD><EFBFBD>dku. ZAPAMATUJ SI TOTO <EFBFBD><EFBFBD>SLO!
3. Nyn<EFBFBD> se p<EFBFBD>esu<EFBFBD> na spodek t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky a op<EFBFBD>t stiskni Ctrl-g.
ZAPAMATUJ SI I <EFBFBD><EFBFBD>SLO TOHOTO <EFBFBD><EFBFBD>DKU!
4. Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> POUZE <EFBFBD><EFBFBD>sti souboru, napi<EFBFBD> :#,# w TEST kde #,# jsou
<EFBFBD><EFBFBD>sla dvou zapamatovan<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> (vrch, spodek) a TEST je n<EFBFBD>zev souboru.
5. Znova se ujisti, <EFBFBD>e tam ten soubor je pomoc<EFBFBD> :!dir ale NEODSTRA<EFBFBD>UJ ho.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.4: SLU<EFBFBD>OV<EFBFBD>N<EFBFBD> SOUBOR<EFBFBD>
** K vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> obsahu souboru napi<EFBFBD> :r N<EFBFBD>ZEV_SOUBORU **
1. Napi<EFBFBD> :!dir pro uji<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <EFBFBD>e soubor TEST st<EFBFBD>le existuje.
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na vrch t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky.
POZN<EFBFBD>MKA: Po vykon<EFBFBD>n<EFBFBD> kroku 3 uvid<EFBFBD><EFBFBD> lekci 5.3. Potom se op<EFBFBD>t p<EFBFBD>esu<EFBFBD> dol<EFBFBD>
na tuto lekci.
3. Nyn<EFBFBD> vlo<EFBFBD> soubor TEST pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu :r TEST kde TEST je n<EFBFBD>zev
souboru.
POZN<EFBFBD>MKA: Soubor, kter<EFBFBD> vkl<EFBFBD>d<EFBFBD><EFBFBD> se vlo<EFBFBD><EFBFBD> od m<EFBFBD>sta, kde se nach<EFBFBD>z<EFBFBD> kurzor.
4. Pro potvrzen<EFBFBD> vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> souboru, p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor zp<EFBFBD>t a v<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e te<EFBFBD>
m<EFBFBD><EFBFBD> dv<EFBFBD> kopie lekce 5.3, origin<EFBFBD>l a souborovou verzi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 5
1. :!p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD> vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
N<EFBFBD>kter<EFBFBD> u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>klady jsou:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - zobraz<EFBFBD> obsah souboru.
:!del SOUBOR :!rm SOUBOR - odstran<EFBFBD> SOUBOR.
2. :w SOUBOR ulo<EFBFBD><EFBFBD> aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> text jako SOUBOR na disk.
3. :#,#w SOUBOR ulo<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dky od # do # do SOUBORU.
4. :r SOUBOR vybere z disku SOUBOR a vlo<EFBFBD><EFBFBD> ho do editovan<EFBFBD>ho souboru
za pozici kurzoru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ OTEV<EFBFBD><EFBFBD>T
** Napi<EFBFBD> o pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku pod kurzor a p<EFBFBD>epnut<EFBFBD> do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du. **
1. P<EFBFBD>em<EFBFBD>sti kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Napi<EFBFBD> o (mal<EFBFBD>) pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku POD kurzor a p<EFBFBD>epnut<EFBFBD> do
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
3. Nyn<EFBFBD> zkop<EFBFBD>ruj <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> ---> a stiskni <ESC> pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD>
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
---> Po stisknut<EFBFBD> o se kurzor p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho
m<EFBFBD>du.
4. Pro otev<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku NAD kurzorem jednodu<EFBFBD>e napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> O , m<EFBFBD>sto
mal<EFBFBD>ho o. Vyzkou<EFBFBD>ej si to na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku.
Vlo<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek nad t<EFBFBD>mto naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m Shift-O po um<EFBFBD>st<EFBFBD>n<EFBFBD> kurzoru na tento <EFBFBD><EFBFBD>dek.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ P<EFBFBD>IDAT
** Stiskni a pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu ZA kurzor. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na n<EFBFBD><EFBFBD>e na konec <EFBFBD><EFBFBD>dky ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->
stisknut<EFBFBD>m $ v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
2. Stiskni a (mal<EFBFBD>) pro p<EFBFBD>id<EFBFBD>n<EFBFBD> textu ZA znak, kter<EFBFBD> je pod kurzorem.
(Velk<EFBFBD> A p<EFBFBD>id<EFBFBD> na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku.)
Pozn<EFBFBD>mka: T<EFBFBD>mto se vyhne<EFBFBD> stisknut<EFBFBD> i , posledn<EFBFBD>ho znaku, textu na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>,
<ESC>, kurzor doprava, a nakonec x na p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku!
3. Nyn<EFBFBD> dokon<EFBFBD><EFBFBD> prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> je vlastn<EFBFBD> stejn<EFBFBD> jako
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD> m<EFBFBD>d, krom<EFBFBD> m<EFBFBD>sta, kam se text vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>.
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek ti umo<EFBFBD><EFBFBD>uje nacvi<EFBFBD>it
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek ti umo<EFBFBD><EFBFBD>uje nacvi<EFBFBD>it p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> textu na konec <EFBFBD><EFBFBD>dky.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.3: JIN<EFBFBD> ZP<EFBFBD>SOB NAHRAZOV<EFBFBD>N<EFBFBD>
** Napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> R pro nahrazen<EFBFBD> v<EFBFBD>c ne<EFBFBD> jednoho znaku. **
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
2. Um<EFBFBD>sti kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek prvn<EFBFBD>ho slova, kter<EFBFBD> je odli<EFBFBD>n<EFBFBD> od druh<EFBFBD>ho
<EFBFBD><EFBFBD>dku ozna<EFBFBD>en<EFBFBD>ho ---> (slovo 'posledn<EFBFBD>').
3. Nyn<EFBFBD> stiskni R a nahra<EFBFBD> zbytek textu na prvn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku p<EFBFBD>eps<EFBFBD>n<EFBFBD>m
star<EFBFBD>ho textu tak, aby byl prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek stejn<EFBFBD> jako ten druh<EFBFBD>.
---> Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do tvaru toho posledn<EFBFBD> na stran<EFBFBD> pou<EFBFBD>ij kl.
---> Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do tvaru toho druh<EFBFBD>ho, napi<EFBFBD> R a nov<EFBFBD> text.
4. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e jakmile stiskne<EFBFBD> <ESC> v<EFBFBD>echen nezm<EFBFBD>n<EFBFBD>n<EFBFBD> text z<EFBFBD>st<EFBFBD>v<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.4: NASTAVEN<EFBFBD> MO<EFBFBD>NOST<EFBFBD>
** Nastav mo<EFBFBD>nost, <EFBFBD>e vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> anebo nahrazov<EFBFBD>n<EFBFBD> nedb<EFBFBD> velikosti p<EFBFBD>smen **
1. Vyhledej <EFBFBD>et<EFBFBD>zec 'ignore' naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m:
/ignore
Zopakuj n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t stisknut<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy n.
2. Nastav mo<EFBFBD>nost 'ic' (Ignore case) naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu:
:set ic
3. Nyn<EFBFBD> znovu vyhledej 'ignore' stisknut<EFBFBD>m: n
N<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t hled<EFBFBD>n<EFBFBD> zopakuj stisknut<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy n.
4. Nastav mo<EFBFBD>nosti 'hlsearch' a 'incsearch':
:set hls is
5. Nyn<EFBFBD> znovu vykonej vyhled<EFBFBD>vac<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz a sleduj, co se stane:
/ignore
6. Pro vypnut<EFBFBD> zv<EFBFBD>raz<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> v<EFBFBD>sledk<EFBFBD> napi<EFBFBD>:
:nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRHNUT<EFBFBD> LEKCE 6
1. Stisknut<EFBFBD> o otev<EFBFBD>e nov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek POD kurzorem a um<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzor na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>
<EFBFBD><EFBFBD>dek do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho O otev<EFBFBD>e <EFBFBD><EFBFBD>dek NAD <EFBFBD><EFBFBD>dkem, na kter<EFBFBD>m je kurzor.
2. Stiskni a pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu ZA znak na pozici kurzoru.
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho A automaticky p<EFBFBD>id<EFBFBD> text na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku.
3. Stisknut<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho R p<EFBFBD>epne do Nahrazovac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du, dokud
nestiskne<EFBFBD> <ESC> pro jeho ukon<EFBFBD>en<EFBFBD>.
4. Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> ":set xxx" nastav<EFBFBD> mo<EFBFBD>nosti "xxx".
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 7: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY ON-LINE N<EFBFBD>POV<EFBFBD>DY
** Pou<EFBFBD><EFBFBD>vej on-line syst<EFBFBD>m n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy **
Vim m<EFBFBD> obs<EFBFBD>hl<EFBFBD> on-line syst<EFBFBD>m n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy. Pro za<EFBFBD><EFBFBD>tek vyzkou<EFBFBD>ej jeden z
n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>ch:
- stiskni kl<EFBFBD>vesu <HELP> (pokud ji m<EFBFBD><EFBFBD>)
- stiskni kl<EFBFBD>vesu <F1> (pokud ji m<EFBFBD><EFBFBD>)
- napi<EFBFBD> :help <ENTER>
Napi<EFBFBD> :q <ENTER> pro uzav<EFBFBD>en<EFBFBD> okna n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy.
M<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> naj<EFBFBD>t n<EFBFBD>pov<EFBFBD>du k jak<EFBFBD>mukoliv t<EFBFBD>matu p<EFBFBD>id<EFBFBD>n<EFBFBD>m argumentu k
p<EFBFBD><EFBFBD>kazu ":help". Zkus tyto (nezapome<EFBFBD> stisknout <ENTER>):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 8: VYTVO<EFBFBD>EN<EFBFBD> INICIALIZA<EFBFBD>N<EFBFBD>HO SKRIPTU
** Zapni funkce editoru Vim **
Vim m<EFBFBD> daleko v<EFBFBD>ce funkc<EFBFBD> ne<EFBFBD> Vi, ale v<EFBFBD>t<EFBFBD>ina z nich je vypnuta ve v<EFBFBD>choz<EFBFBD>m
nastaven<EFBFBD>. Pro zapnut<EFBFBD> n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch vytvo<EFBFBD> soubor "vimrc".
1. Za<EFBFBD>ni upravovat soubor "vimrc". Toto z<EFBFBD>vis<EFBFBD> na pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m syst<EFBFBD>mu:
:edit ~/.vimrc pro Unix
:edit $VIM/_vimrc pro MS-Windows
2. Nyn<EFBFBD> <EFBFBD>ti uk<EFBFBD>zkov<EFBFBD> "vimrc" soubor:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Ulo<EFBFBD> soubor pomoc<EFBFBD>:
:write
Po p<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>t<EFBFBD>m startu Vim se zapne zv<EFBFBD>raz<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> syntaxe.
Do souboru "vimrc" m<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> p<EFBFBD>idat v<EFBFBD>echny svoje up<EFBFBD>ednost<EFBFBD>ovan<EFBFBD> nastaven<EFBFBD>.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Toto ukon<EFBFBD>uje v<EFBFBD>uku Vim, kter<EFBFBD> byla my<EFBFBD>len<EFBFBD> jako stru<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD>ehled
editoru Vim, tak akor<EFBFBD>t posta<EFBFBD>uj<EFBFBD>c<EFBFBD> pro lehk<EFBFBD> a obstojn<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru.
Tato v<EFBFBD>uka m<EFBFBD> daleko od <EFBFBD>plnosti, proto<EFBFBD>e Vim obsahuje podstatn<EFBFBD> v<EFBFBD>ce
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>. D<EFBFBD>le si p<EFBFBD>e<EFBFBD>ti u<EFBFBD>ivatelsk<EFBFBD> manu<EFBFBD>l: ":help user-manual".
Pro dal<EFBFBD><EFBFBD> studium je doporu<EFBFBD>en<EFBFBD> kniha:
Vim - Vi Improved - od Steve Oualline
Nakladatel: New Riders
Prvn<EFBFBD> kniha ur<EFBFBD>en<EFBFBD> pro Vim. Obzvl<EFBFBD><EFBFBD>t<EFBFBD> vhodn<EFBFBD> pro za<EFBFBD><EFBFBD>te<EFBFBD>n<EFBFBD>ky.
Obsahuje mno<EFBFBD>stv<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>klad<EFBFBD> a obr<EFBFBD>zk<EFBFBD>.
viz http://iccf-holland.org/click5.html
Tato kniha je star<EFBFBD><EFBFBD> a v<EFBFBD>ce v<EFBFBD>novan<EFBFBD> Vi ne<EFBFBD> Vim, ale tak<EFBFBD> doporu<EFBFBD>en<EFBFBD>:
Learning the Vi Editor - od Linda Lamb
Nakladatel: O'Reilly & Associates Inc.
Je to dobr<EFBFBD> kniha pro z<EFBFBD>sk<EFBFBD>n<EFBFBD> v<EFBFBD>domost<EFBFBD> t<EFBFBD>m<EFBFBD><EFBFBD> o v<EFBFBD>em, co m<EFBFBD><EFBFBD>ete s Vi d<EFBFBD>lat.
<EFBFBD>est<EFBFBD> vyd<EFBFBD>n<EFBFBD> obsahuje t<EFBFBD><EFBFBD> informace o Vim.
Tato v<EFBFBD>uka byla napsan<EFBFBD> autory Michael C. Pierce a Robert K. Ware,
Colorado School of Mines s pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m my<EFBFBD>lenek od: Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Upravil pro Vim: Bram Moolenaar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
P<EFBFBD>eklad do <EFBFBD>e<EFBFBD>tiny: Lubo<EFBFBD> Turek
E-Mail: lubos.turek@gmail.com
2007 Feb 28

View File

@ -0,0 +1,812 @@
===============================================================================
= V í t e j t e v t u t o r i a l u V I M - Verze 1.5 =
===============================================================================
Vim je velmi výkonný editor, který má příliš mnoho příkazů na to, aby
mohly být všechny vysvětlené ve výuce jako tato. Tato výuka obsahuje
dostatečné množství příkazů na to, aby bylo možné používat Vim jako
víceúčelový editor.
Přibližný čas potřebný ke zvládnutí této výuky je 25-30 minut, záleží
na tom, kolik času strávíte přezkušováním.
Příkazy v lekcích upravují text. Vytvoř kopii tohoto souboru pro
procvičování (při startu "vimtutor" je již toto kopie).
Je důležité pamatovat, že tato výuka je vytvořena pro výuku používáním.
To znamená, že je potřeba si příkazy vyzkoušet pro jejich správné
naučení. Pokud si jen čteš text, příkazy zapomeneš!
Nyní se přesvědčte, že Shift-Lock NENÍ stlačený a několikrát stiskněte
klávesu j aby se kurzor posunul natolik, že lekce 1.1 zaplní celou
obrazovku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.1: POHYB KURZORU
** Pro pohyb kurzoru používej klávesy h,j,k,l jak je znázorněno níže. **
^
k Funkce: Klávesa h je vlevo a vykoná pohyb vlevo.
< h l > Klávesa l je vpravo a vykoná pohyb vpravo.
j Klávesa j vypadá na šipku dolu.
v
1. Pohybuj kurzorem po obrazovce dokud si na to nezvykneš.
2. Drž klávesu pro pohyb dolu (j), dokud se její funkce nezopakuje.
---> Teď víš jak se přesunout na následující lekci.
3. Použitím klávesy dolu přejdi na lekci 1.2.
Poznámka: Pokud si někdy nejsi jist něčím, co jsi napsal, stlač <ESC> pro
přechod do Normálního módu. Poté přepiš požadovaný příkaz.
Poznámka: Kurzorové klávesy také fungují, avšak používání hjkl je rychlejší
jakmile si na něj zvykneš.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.2: SPUŠTĚNÍ A UKONČENÍ VIM
!! POZNÁMKA: Před vykonáním těchto kroků si přečti celou lekci!!
1. Stlač <ESC> (pro ujištění, že se nacházíš v Normálním módu).
2. Napiš: :q! <ENTER>.
---> Tímto ukončíš editor BEZ uložení změn, které si vykonal.
Pokud chceš uložit změny a ukončit editor napiš:
:wq <ENTER>
3. Až se dostaneš na příkazový řádek, napiš příkaz, kterým se dostaneš zpět
do této výuky. To může být: vimtutor <ENTER>
Běžně se používá: vim tutor <ENTER>
---> 'vim' znamená spuštění editoru, 'tutor' je soubor k editaci.
4. Pokud si tyto kroky spolehlivě pamatuješ, vykonej kroky 1 až 3, čímž
ukončíš a znovu spustíš editor. Potom přesuň kurzor dolu na lekci 1.3.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.3: ÚPRAVA TEXTU - MAZÁNÍ
** Stisknutím klávesy x v Normálním módu smažeš znak na místě kurzoru. **
1. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
2. K odstranění chyb přejdi kurzorem na znak, který chceš smazat.
3. Stlač klávesu x k odstranění nechtěných znaků.
4. Opakuj kroky 2 až 4 dokud není věta správně.
---> Krááva skoččilla přess měssíc.
5. Pokud je věta správně, přejdi na lekci 1.4.
POZNÁMKA: Nesnaž se pouze zapamatovat předváděné příkazy, uč se je používáním.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 1.4: ÚPRAVA TEXTU - VKLÁDÁNÍ
** Stlačení klávesy i v Normálním módu umožňuje vkládání textu. **
1. Přesuň kurzor na první řádek označený --->.
2. Pro upravení prvního řádku do podoby řádku druhého, přesuň kurzor na
první znak za místo, kde má být text vložený.
3. Stlač i a napiš potřebný dodatek.
4. Po opravení každé chyby stlač <ESC> pro návrat do Normálního módu.
Opakuj kroky 2 až 4 dokud není věta správně.
---> Nějaký txt na této .
---> Nějaký text chybí na této řádce.
5. Pokud již ovládáš vkládání textu, přejdi na následující shrnutí.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 1
1. Kurzorem se pohybuje pomocí šipek nebo klávesami hjkl.
h (vlevo) j (dolu) k (nahoru) l (vpravo)
2. Pro spuštění Vimu (z příkazového řádku) napiš: vim SOUBOR <ENTER>
3. Pro ukončení Vimu napiš: <ESC> :q! <ENTER> bez uložení změn.
anebo: <ESC> :wq <ENTER> pro uložení změn.
4. Pro smazání znaku pod kurzorem napiš v Normálním módu: x
5. Pro vkládání textu od místa kurzoru napiš v Normálním módu:
i vkládaný text <ESC>
POZNÁMKA: Stlačení <ESC> tě přemístí do Normálního módu nebo zruší nechtěný
a částečně dokončený příkaz.
Nyní pokračuj Lekcí 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.1: PŘÍKAZY MAZÁNÍ
** Příkaz dw smaže znaky do konce slova. **
1. Stlač <ESC> k ubezpečení, že jsi v Normálním módu.
2. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
3. Přesuň kurzor na začátek slova, které je potřeba smazat.
4. Napiš dw , aby slovo zmizelo.
POZNÁMKA: Písmena dw se zobrazí na posledním řádku obrazovky jakmile je
napíšeš. Když napíšeš něco špatně, stlač <ESC> a začni znova.
---> Jsou tu nějaká slova zábava, která nepatří list do této věty.
5. Opakuj kroky 3 až 4 dokud není věta správně a přejdi na lekci 2.2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.2: VÍCE PŘÍKAZŮ MAZÁNÍ
** Napsání příkazu d$ smaže vše až do konce řádky. **
1. Stlač <ESC> k ubezpečení, že jsi v Normálním módu.
2. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
3. Přesuň kurzor na konec správné věty (ZA první tečku).
4. Napiš d$ ,aby jsi smazal znaky až do konce řádku.
---> Někdo napsal konec této věty dvakrát. konec této věty dvakrát.
5. Přejdi na lekci 2.3 pro pochopení toho, co se stalo.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.3: ROZŠIŘOVACÍ PŘÍKAZY A OBJEKTY
Formát mazacího příkazu d je následující:
[číslo] d objekt NEBO d [číslo] objekt
Kde:
číslo - udává kolikrát se příkaz vykoná (volitelné, výchozí=1).
d - je příkaz mazání.
objekt - udává na čem se příkaz vykonává (vypsané níže).
Krátký výpis objektů:
w - od kurzoru do konce slova, včetně mezer.
e - od kurzoru do konce slova, BEZ mezer.
$ - od kurzoru do konce řádku.
POZNÁMKA: Stlačením klávesy objektu v Normálním módu se kurzor přesune na
místo upřesněné ve výpisu objektů.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.4: VÝJIMKA Z 'PŘÍKAZ-OBJEKT'
** Napsáním dd smažeš celý řádek. **
Vzhledem k častosti mazání celého řádku se autoři Vimu rozhodli, že bude
jednoduší napsat prostě dvě d k smazání celého řádku.
1. Přesuň kurzor na druhý řádek spodního textu.
2. Napiš dd pro smazání řádku.
3. Přejdi na čtvrtý řádek.
4. Napiš 2dd (vzpomeň si číslo-příkaz-objekt) pro smazání dvou řádků.
1) Růže jsou červené,
2) Bláto je zábavné,
3) Fialky jsou modré,
4) Mám auto,
5) Hodinky ukazují čas,
6) Cukr je sladký,
7) A to jsi i ty.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 2.5: PŘÍKAZ UNDO
** Stlač u pro vrácení posledního příkazu, U pro celou řádku. **
1. Přesuň kurzor níže na řádek označený ---> a přemísti ho na první chybu.
2. Napiš x pro smazání prvního nechtěného znaku.
3. Teď napiš u čímž vrátíš zpět poslední vykonaný příkaz.
4. Nyní oprav všechny chyby na řádku pomocí příkazu x .
5. Napiš velké U čímž vrátíš řádek do původního stavu.
6. Teď napiš u několikrát, čímž vrátíš zpět příkaz U .
7. Stlač CTRL-R (klávesu CTRL drž stlačenou a stiskni R) několikrát,
čímž vrátíš zpět předtím vrácené příkazy (redo).
---> Opprav chybby nna toomto řádku a nahraď je pommocí undo.
8. Toto jsou velmi užitečné příkazy. Nyní přejdi na souhrn Lekce 2.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 2
1. Pro smazání znaků od kurzoru do konce slova napiš: dw
2. Pro smazání znaků od kurzoru do konce řádku napiš: d$
3. Pro smazání celého řádku napiš: dd
4. Formát příkazu v Normálním módu je:
[číslo] příkaz objekt NEBO příkaz [číslo] objekt
kde:
číslo - udává počet opakování příkazu
příkaz - udává co je třeba vykonat, například d maže
objekt - udává rozsah příkazu, například w (slovo),
$ (do konce řádku), atd.
5. Pro vrácení předešlé činnosti, napiš: u (malé u)
Pro vrácení všech úprav na řádku napiš: U (velké U)
Pro vrácení vrácených úprav (redo) napiš: CTRL-R
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.1: PŘÍKAZ VLOŽIT
** Příka p vloží poslední vymazaný text za kurzor. **
1. Přesuň kurzor níže na poslední řádek textu.
2. Napiš dd pro smazání řádku a jeho uložení do bufferu.
3. Přesuň kurzor VÝŠE tam, kam smazaný řádek patří.
4. V Normálním módu napiš p pro opětné vložení řádku.
5. Opakuj kroky 2 až 4 dokud řádky nebudou ve správném pořadí.
d) Také se dokážeš vzdělávat?
b) Fialky jsou modré,
c) Inteligence se učí,
a) Růže jsou červené,
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.2: PŘÍKAZ NAHRAZENÍ
** Napsáním r a znaku se nahradí znak pod kurzorem. **
1. Přesuň kurzor níže na první řádek označený --->.
2. Přesuň kurzor na začátek první chyby.
3. Napiš r a potom znak, který nahradí chybu.
4. Opakuj kroky 2 až 3 dokud není první řádka správně.
---> Kdiž byl pzán tento řádeg, někdu stlažil špaqné klávesy!
---> Když byl psán tento řádek, někdo stlačíl špatné klávesy!
5. Nyní přejdi na Lekci 3.2.
POZNÁMKA: Zapamatuj si, že by ses měl učit používáním, ne zapamatováním.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.3: PŘÍKAZ ÚPRAVY
** Pokud chceš změnit část nebo celé slovo, napiš cw . **
1. Přesuň kurzor níže na první řádek označený --->.
2. Umísti kurzor na písmeno i v slově řiťok.
3. Napiš cw a oprav slovo (v tomto případě napiš 'ádek'.)
4. Stlač <ESC> a přejdi na další chybu (první znak, který třeba změnit.)
5. Opakuj kroky 3 až 4 dokud není první věta stejná jako ta druhá.
---> Tento řiťok má několik skic, které psadoinsa změnit pasdgf příkazu.
---> Tento řádek má několik slov, které potřebují změnit pomocí příkazu.
Všimni si, že cw nejen nahrazuje slovo, ale také přemístí do vkládání.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 3.4: VÍCE ZMĚN POUŽITÍM c
** Příkaz pro úpravu se druží se stejnými objekty jako ten pro mazání. **
1. Příkaz pro úpravu pracuje stejně jako pro mazání. Formát je:
[číslo] c objekt NEBO c [číslo] objekt
2. Objekty jsou také shodné, jako např.: w (slovo), $ (konec řádku), atd.
3. Přejdi níže na první řádek označený --->.
4. Přesuň kurzor na první rozdíl.
5. Napiš c$ pro upravení zbytku řádku podle toho druhého a stlač <ESC>.
---> Konec tohoto řádku potřebuje pomoc, aby byl jako ten druhý.
---> Konec tohoto řádku potřebuje opravit použitím příkazu c$ .
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 3
1. Pro vložení textu, který byl smazán, napiš p . To vloží smazaný text
ZA kurzor (pokud byl řádek smazaný, přejde na řádek pod kurzorem).
2. Pro nahrazení znaku pod kurzorem, napiš r a potom znak, kterým
chceš původní znak nahradit.
3. Příkaz na upravování umožňuje změnit specifikovaný objekt od kurzoru
do konce objektu. Například: Napiš cw ,čímž změníš text od pozice
kurzoru do konce slova, c$ změní text do konce řádku.
4. Formát pro nahrazování je:
[číslo] c objekt NEBO c [číslo] objekt
Nyní přejdi na následující lekci.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.1: POZICE A STATUS SOUBORU
** Stlač CTRL-g pro zobrazení své pozice v souboru a statusu souboru.
Stlač SHIFT-G pro přechod na řádek v souboru. **
Poznámka: Přečti si celou lekci než začneš vykonávat kroky!!
1. Drž klávesu Ctrl stlačenou a stiskni g . Vespod obrazovky se zobrazí
stavový řádek s názvem souboru a řádkou na které se nacházíš. Zapamatuj
si číslo řádku pro krok 3.
2. Stlač shift-G pro přesun na konec souboru.
3. Napiš číslo řádku na kterém si se nacházel a stlač shift-G. To tě
vrátí na řádek, na kterém jsi dříve stiskl Ctrl-g.
(Když píšeš čísla, tak se NEZOBRAZUJÍ na obrazovce.)
4. Pokud se cítíš schopný vykonat tyto kroky, vykonej je.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.2: PŘÍKAZ VYHLEDÁVÁNÍ
** Napiš / následované řetězcem pro vyhledání onoho řetězce. **
1. Stiskni / v Normálním módu. Všimni si, že tento znak se spolu s
kurzorem zobrazí v dolní části obrazovky jako příkaz : .
2. Nyní napiš 'chhybba' <ENTER>. To je slovo, které chceš vyhledat.
3. Pro vyhledání dalšího výsledku stejného řetězce, jednoduše stlač n .
Pro vyhledání dalšího výsledku stejného řetězce opačným směrem, stiskni
Shift-N.
4. Pokud chceš vyhledat řetězec v opačném směru, použij příkaz ? místo
příkazu / .
---> "chhybba" není způsob, jak hláskovat chyba; chhybba je chyba.
Poznámka: Když vyhledávání dosáhne konce souboru, bude pokračovat na jeho
začátku.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.3: VYHLEDÁVÁNÍ PÁROVÉ ZÁVORKY
** Napiš % pro nalezení párové ),], nebo } . **
1. Přemísti kurzor na kteroukoli (, [, nebo { v řádku označeném --->.
2. Nyní napiš znak % .
3. Kurzor se přemístí na odpovídající závorku.
4. Stlač % pro přesun kurzoru zpět na otvírající závorku.
---> Toto ( je testovací řádek ('s, ['s ] a {'s } v něm. ))
Poznámka: Toto je velmi užitečné pří ladění programu s chybějícími
uzavíracími závorkami.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 4.4: ZPŮSOB JAK ZMĚNIT CHYBY
** Napiš :s/staré/nové/g pro nahrazení slova 'nové' za 'staré'. **
1. Přesuň kurzor na řádek označený --->.
2. Napiš :s/dobréé/dobré <ENTER> . Všimni si, že tento příkaz změní pouze
první výskyt v řádku.
3. Nyní napiš :s/dobréé/dobré/g což znamená celkové nahrazení v řádku.
Toto nahradí všechny výskyty v řádku.
---> dobréé suroviny a dobréé náčiní jsou základem dobréé kuchyně.
4. Pro změnu všech výskytů řetězce mezi dvěma řádky,
Napiš :#,#s/staré/nové/g kde #,# jsou čísla oněch řádek.
Napiš :%s/staré/nové/g pro změnu všech výskytů v celém souboru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 4
1. Ctrl-g vypíše tvou pozici v souboru a status souboru.
Shift-G tě přemístí na konec souboru. Číslo následované
Shift-G tě přesune na dané číslo řádku.
2. Napsání / následované řetězcem vyhledá řetězec směrem DOPŘEDU.
Napsání ? následované řetězcem vyhledá řetězec směrem DOZADU.
Napsání n po vyhledávání najde následující výskyt řetězce ve stejném
směru, Shift-N ve směru opačném.
3. Stisknutí % když je kurzor na (,),[,],{, nebo } najde odpovídající
párovou závorku.
4. Pro nahrazení nového za první starý v řádku napiš :s/staré/nové
Pro nahrazení nového za všechny staré v řádku napiš :s/staré/nové/g
Pro nahrazení řetězců mezi dvěmi řádkami # napiš :#,#s/staré/nové/g
Pro nahrazení všech výskytů v souboru napiš :%s/staré/nové/g
Pro potvrzení každého nahrazení přidej 'c' :%s/staré/nové/gc
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.1: JAK VYKONAT VNĚJŠÍ PŘÍKAZ
** Napiš :! následované vnějším příkazem pro spuštění příkazu. **
1. Napiš obvyklý příkaz : , který umístí kurzor na spodek obrazovky
To umožní napsat příkaz.
2. Nyní stiskni ! (vykřičník). To umožní vykonat jakýkoliv vnější
příkaz z příkazového řádku.
3. Například napiš ls za ! a stiskni <ENTER>. Tento příkaz zobrazí
obsah tvého adresáře jako v příkazovém řádku.
Vyzkoušej :!dir pokud ls nefunguje.
Poznámka: Takto je možné vykonat jakýkoliv příkaz.
Poznámka: Všechny příkazy : musí být dokončené stisknutím <ENTER>
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.2: VÍCE O UKLÁDÁNÍ SOUBORŮ
** Pro uložení změn v souboru napiš :w SOUBOR. **
1. Napiš :!dir nebo :!ls pro výpis aktuálního adresáře.
Už víš, že za tímto musíš stisknout <ENTER>.
2. Vyber si název souboru, který ještě neexistuje, například TEST.
3. Nyní napiš: :w TEST (kde TEST je vybraný název souboru.)
4. To uloží celý soubor (Výuka Vimu) pod názvem TEST.
Pro ověření napiš znovu :!dir , čímž zobrazíš obsah adresáře.
Poznámka: Jakmile ukončíš Vim a znovu ho spustíš s názvem souboru TEST,
soubor bude přesná kopie výuky, když si ji ukládal.
5. Nyní odstraň soubor napsáním (MS-DOS): :!del TEST
nebo (Unix): :!rm TEST
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.3: VÝBĚROVÝ PŘÍKAZ ULOŽENÍ
** Pro uložení části souboru napiš :#,# w SOUBOR **
1. Ještě jednou napiš :!dir nebo :!ls pro výpis aktuálního adresáře
a vyber vhodný název souboru jako např. TEST.
2. Přesuň kurzor na vrch této stránky a stiskni Ctrl-g pro zobrazení
čísla řádku. ZAPAMATUJ SI TOTO ČÍSLO!
3. Nyní se přesuň na spodek této stránky a opět stiskni Ctrl-g.
ZAPAMATUJ SI I ČÍSLO TOHOTO ŘÁDKU!
4. Pro uložení POUZE části souboru, napiš :#,# w TEST kde #,# jsou
čísla dvou zapamatovaných řádků (vrch, spodek) a TEST je název souboru.
5. Znova se ujisti, že tam ten soubor je pomocí :!dir ale NEODSTRAŇUJ ho.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 5.4: SLUČOVÁNÍ SOUBORŮ
** K vložení obsahu souboru napiš :r NÁZEV_SOUBORU **
1. Napiš :!dir pro ujištění, že soubor TEST stále existuje.
2. Přesuň kurzor na vrch této stránky.
POZNÁMKA: Po vykonání kroku 3 uvidíš lekci 5.3. Potom se opět přesuň dolů
na tuto lekci.
3. Nyní vlož soubor TEST použitím příkazu :r TEST kde TEST je název
souboru.
POZNÁMKA: Soubor, který vkládáš se vloží od místa, kde se nachází kurzor.
4. Pro potvrzení vložení souboru, přesuň kurzor zpět a všimni si, že teď
máš dvě kopie lekce 5.3, originál a souborovou verzi.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRNUTÍ LEKCE 5
1. :!příkaz vykoná vnější příkaz.
Některé užitečné příklady jsou:
(MS-DOS) (Unix)
:!dir :!ls - zobrazí obsah souboru.
:!del SOUBOR :!rm SOUBOR - odstraní SOUBOR.
2. :w SOUBOR uloží aktuální text jako SOUBOR na disk.
3. :#,#w SOUBOR uloží řádky od # do # do SOUBORU.
4. :r SOUBOR vybere z disku SOUBOR a vloží ho do editovaného souboru
za pozici kurzoru.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.1: PŘÍKAZ OTEVŘÍT
** Napiš o pro vložení řádku pod kurzor a přepnutí do Vkládacího módu. **
1. Přemísti kurzor níže na řádek označený --->.
2. Napiš o (malé) pro vložení řádku POD kurzor a přepnutí do
Vkládacího módu.
3. Nyní zkopíruj řádek označený ---> a stiskni <ESC> pro ukončení
Vkládacího módu.
---> Po stisknutí o se kurzor přemístí na vložený řádek do Vkládacího
módu.
4. Pro otevření řádku NAD kurzorem jednoduše napiš velké O , místo
malého o. Vyzkoušej si to na následujícím řádku.
Vlož řádek nad tímto napsáním Shift-O po umístění kurzoru na tento řádek.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.2: PŘÍKAZ PŘIDAT
** Stiskni a pro vložení textu ZA kurzor. **
1. Přesuň kurzor na níže na konec řádky označené --->
stisknutím $ v Normálním módu.
2. Stiskni a (malé) pro přidání textu ZA znak, který je pod kurzorem.
(Velké A přidá na konec řádku.)
Poznámka: Tímto se vyhneš stisknutí i , posledního znaku, textu na vložení,
<ESC>, kurzor doprava, a nakonec x na přidávání na konec řádku!
3. Nyní dokončí první řádek. Všimni si, že přidávání je vlastně stejné jako
Vkládací mód, kromě místa, kam se text vkládá.
---> Tento řádek ti umožňuje nacvičit
---> Tento řádek ti umožňuje nacvičit přidávání textu na konec řádky.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.3: JINÝ ZPŮSOB NAHRAZOVÁNÍ
** Napiš velké R pro nahrazení víc než jednoho znaku. **
1. Přesuň kurzor na první řádek označený --->.
2. Umísti kurzor na začátek prvního slova, které je odlišné od druhého
řádku označeného ---> (slovo 'poslední').
3. Nyní stiskni R a nahraď zbytek textu na prvním řádku přepsáním
starého textu tak, aby byl první řádek stejný jako ten druhý.
---> Pro upravení prvního řádku do tvaru toho poslední na straně použij kl.
---> Pro upravení prvního řádku do tvaru toho druhého, napiš R a nový text.
4. Všimni si, že jakmile stiskneš <ESC> všechen nezměněný text zůstává.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Lekce 6.4: NASTAVENÍ MOŽNOSTÍ
** Nastav možnost, že vyhledávání anebo nahrazování nedbá velikosti písmen **
1. Vyhledej řetězec 'ignore' napsáním:
/ignore
Zopakuj několikrát stisknutí klávesy n.
2. Nastav možnost 'ic' (Ignore case) napsáním příkazu:
:set ic
3. Nyní znovu vyhledej 'ignore' stisknutím: n
Několikrát hledání zopakuj stisknutím klávesy n.
4. Nastav možnosti 'hlsearch' a 'incsearch':
:set hls is
5. Nyní znovu vykonej vyhledávací příkaz a sleduj, co se stane:
/ignore
6. Pro vypnutí zvýrazňování výsledků napiš:
:nohlsearch
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
SHRHNUTÍ LEKCE 6
1. Stisknutí o otevře nový řádek POD kurzorem a umístí kurzor na vložený
řádek do Vkládacího módu.
Napsání velkého O otevře řádek NAD řádkem, na kterém je kurzor.
2. Stiskni a pro vložení textu ZA znak na pozici kurzoru.
Napsání velkého A automaticky přidá text na konec řádku.
3. Stisknutí velkého R přepne do Nahrazovacího módu, dokud
nestiskneš <ESC> pro jeho ukončení.
4. Napsání ":set xxx" nastaví možnosti "xxx".
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 7: PŘÍKAZY ON-LINE NÁPOVĚDY
** Používej on-line systém nápovědy **
Vim má obsáhlý on-line systém nápovědy. Pro začátek vyzkoušej jeden z
následujících:
- stiskni klávesu <HELP> (pokud ji máš)
- stiskni klávesu <F1> (pokud ji máš)
- napiš :help <ENTER>
Napiš :q <ENTER> pro uzavření okna nápovědy.
Můžeš najít nápovědu k jakémukoliv tématu přidáním argumentu k
příkazu ":help". Zkus tyto (nezapomeň stisknout <ENTER>):
:help w
:help c_<T
:help insert-index
:help user-manual
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
LEKCE 8: VYTVOŘENÍ INICIALIZAČNÍHO SKRIPTU
** Zapni funkce editoru Vim **
Vim má daleko více funkcí než Vi, ale většina z nich je vypnuta ve výchozím
nastavení. Pro zapnutí některých vytvoř soubor "vimrc".
1. Začni upravovat soubor "vimrc". Toto závisí na použitém systému:
:edit ~/.vimrc pro Unix
:edit $VIM/_vimrc pro MS-Windows
2. Nyní čti ukázkový "vimrc" soubor:
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
3. Ulož soubor pomocí:
:write
Po příštím startu Vim se zapne zvýrazňování syntaxe.
Do souboru "vimrc" můžeš přidat všechny svoje upřednostňované nastavení.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Toto ukončuje výuku Vim, která byla myšlená jako stručný přehled
editoru Vim, tak akorát postačující pro lehké a obstojné používání editoru.
Tato výuka má daleko od úplnosti, protože Vim obsahuje podstatně více
příkazů. Dále si přečti uživatelský manuál: ":help user-manual".
Pro další studium je doporučená kniha:
Vim - Vi Improved - od Steve Oualline
Nakladatel: New Riders
První kniha určená pro Vim. Obzvláště vhodná pro začátečníky.
Obsahuje množství příkladů a obrázků.
viz http://iccf-holland.org/click5.html
Tato kniha je starší a více věnovaná Vi než Vim, ale také doporučená:
Learning the Vi Editor - od Linda Lamb
Nakladatel: O'Reilly & Associates Inc.
Je to dobrá kniha pro získání vědomostí téměř o všem, co můžete s Vi dělat.
Šesté vydání obsahuje též informace o Vim.
Tato výuka byla napsaná autory Michael C. Pierce a Robert K. Ware,
Colorado School of Mines s použitím myšlenek od: Charles Smith,
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
Upravil pro Vim: Bram Moolenaar.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Překlad do češtiny: Luboš Turek
E-Mail: lubos.turek@gmail.com
2007 Feb 28