mirror of
https://github.com/vim/vim
synced 2025-07-15 16:51:57 +00:00
updated for version 7.2a
This commit is contained in:
Binary file not shown.
807
runtime/tutor/tutor.ca
Normal file
807
runtime/tutor/tutor.ca
Normal file
@ -0,0 +1,807 @@
|
||||
===============================================================================
|
||||
= B e n v i n g u t s a l t u t o r d e l V I M - Versi<73> 1.5 =
|
||||
===============================================================================
|
||||
|
||||
El Vim <20>s un editor molt potent que t<> moltes ordres, masses com per
|
||||
explicar-les totes un tutor com aquest. Aquest tutor est<73> dissenyat
|
||||
per descriure les ordres b<>siques que us permetin fer servir el Vim com
|
||||
a editor de prop<6F>sit general.
|
||||
|
||||
El temps aproximat de seguir el tutor complet <20>s d'uns 25 o 30 minuts
|
||||
depenent de quant temps dediqueu a experimentar.
|
||||
|
||||
Feu una c<>pia d'aquest fitxer per practicar-hi (si heu comen<65>at amb el
|
||||
programa vimtutor aix<69> que esteu llegint ja <20>s una c<>pia).
|
||||
|
||||
<20>s important recordar que aquest tutor est<73> pensat per ensenyar
|
||||
practicant. <20>s a dir, que haureu d'executar les ordres si les voleu
|
||||
aprendre. Si nom<6F>s llegiu el text el m<>s probable <20>s que les oblideu.
|
||||
|
||||
Ara assegureu-vos que la tecla de bloqueig de maj<61>scules no est<73>
|
||||
activada i premeu la tecla j per moure el cursor avall, fins que
|
||||
la lli<6C><69> 1.1 ocupi completament la pantalla.
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 1.1: MOURE EL CURSOR
|
||||
|
||||
|
||||
** Per moure el cursor premeu les tecles h,j,k,l tal com est<73> indicat. **
|
||||
^
|
||||
k Pista: La h <20>s a l'esquerra i mou el cursor cap a l'esquerra.
|
||||
< h l > La l <20>s a la dreta i mou el cursor cap a la dreta.
|
||||
j La j sembla una fletxa cap avall.
|
||||
v
|
||||
1. Moveu el cursor per la pantalla fins que us sentiu confortables.
|
||||
|
||||
2. Mantingueu premuda la tecla avall (j) una estona.
|
||||
---> Ara sabeu com moure-us fins a la pr<70>xima lli<6C><69>.
|
||||
|
||||
3. Usant la tecla avall, aneu a la lli<6C><69> 1.2.
|
||||
|
||||
Nota: Si no esteu segurs de la tecla que heu premut, premeu <ESC> per tornar
|
||||
al mode Normal. Llavors torneu a teclejar l'ordre que vol<6F>eu.
|
||||
|
||||
Nota: Les tecles de moviment del cursor (fletxes) tamb<6D> funcionen. Per<65> usant
|
||||
hjkl anireu m<>s r<>pid, quan us hi h<>giu acostumant.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 1.2: ENTRAR I SORTIR DEL VIM
|
||||
|
||||
|
||||
!! NOTA: Abans de seguir els passos seg<65>ents llegiu *tota* la lli<6C><69>!!
|
||||
|
||||
1. Premeu <ESC> (per estar segurs que esteu en el mode Normal).
|
||||
|
||||
2. Teclegeu: :q! <ENTRAR>.
|
||||
|
||||
---> Amb aix<69> sortireu de l'editor SENSE desar els canvis que h<>giu pogut
|
||||
fer. Si voleu desar els canvis teclegeu:
|
||||
:wq <ENTRAR>
|
||||
|
||||
3. Quan vegeu l'introductor de la shell escriviu l'ordre amb la qual heu
|
||||
arribat a aquest tutor. Podria ser: vimtutor <ENTRAR>
|
||||
O b<>: vim tutor <ENTRAR>
|
||||
|
||||
---> 'vim' <20>s l'editor vim, i 'tutor' <20>s el fitxer que voleu editar.
|
||||
|
||||
4. Si heu memoritzat les ordres, feu els passos anteriors, de l'1 al 3,
|
||||
per sortir i tornar a entrar a l'editor. Llavors moveu el cursor avall
|
||||
fins la lli<6C><69> 1.3.
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 1.3: EDITAR TEXT - ESBORRAR
|
||||
|
||||
|
||||
** En mode Normal premeu x per esborrar el car<61>cter de sota el cursor. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor fins la l<>nia que hi ha m<>s avall marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Poseu el cursor a sobre el car<61>cter que cal esborrar, per corregir els
|
||||
errors.
|
||||
|
||||
3. Premeu la tecla x per esborrar el car<61>cter.
|
||||
|
||||
4. Repetiu els passos 2 i 3 fins que la frase sigui correcta.
|
||||
|
||||
---> Unna vaaca vva salttar sobbree la llluna.
|
||||
|
||||
5. Ara que la l<>nia <20>s correcta, aneu a la lli<6C><69> 1.4.
|
||||
|
||||
NOTA: Mentre aneu fent no tracteu de memoritzar, practiqueu i prou.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 1.4: EDITAR TEXT - INSERIR
|
||||
|
||||
|
||||
** En mode Normal premeu i per inserir text. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor avall fins la primera l<>nia marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Per fer la primera l<>nia igual que la segona poseu el cursor sobre el
|
||||
primer car<61>cter POSTERIOR al text que s'ha d'inserir.
|
||||
|
||||
3. Premeu la tecla i i escriviu el text que falta.
|
||||
|
||||
4. Quan h<>giu acabat premeu <ESC> per tornar al mode Normal. Repetiu
|
||||
els passos 2, 3 i 4 per corregir la frase.
|
||||
|
||||
---> Falten carctrs en aquesta .
|
||||
---> Falten alguns car<61>cters en aquesta l<>nia.
|
||||
|
||||
5. Quan us trobeu c<>modes inserint text aneu al sumari de baix.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 1 SUMARI
|
||||
|
||||
|
||||
1. El cursor es mou amb les fletxes o b<> amb les tecles hjkl.
|
||||
h (esquerra) j (avall) k (amunt) l (dreta)
|
||||
|
||||
2. Per entrar al Vim (des de la shell) escriviu: vim FITXER <ENTRAR>
|
||||
|
||||
3. Per sortir teclegeu: <ESC> :q! <ENTRAR> per descartar els canvis.
|
||||
O B<> teclegeu: <ESC> :wq <ENTRAR> per desar els canvis.
|
||||
|
||||
4. Per esborrar el car<61>cter de sota el cursor en el mode Normal premeu: x
|
||||
|
||||
5. Per inserir text on hi ha el cursor, en mode Normal, premeu:
|
||||
i escriviu el text <ESC>
|
||||
|
||||
NOTA: La tecla <ESC> us portar<61> al mode Normal o cancel<65>lar<61> una ordre
|
||||
que estigui a mitges.
|
||||
|
||||
Ara continueu amb la lli<6C><69> 2.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 2.1: ORDRES PER ESBORRAR
|
||||
|
||||
|
||||
** Teclegeu dw per esborrar fins al final d'una paraula. **
|
||||
|
||||
1. Premeu <ESC> per estar segurs que esteu en mode normal.
|
||||
|
||||
2. Moveu el cursor avall fins la l<>nia marcada amb --->.
|
||||
|
||||
3. Moveu el cursor fins el principi de la paraula que s'ha d'esborrar.
|
||||
|
||||
4. Teclegeu dw per fer desapar<61>ixer la paraula.
|
||||
|
||||
NOTA: Les lletres dw apareixeran a la l<>nia de baix de la pantalla mentre
|
||||
les aneu escrivint. Si us equivoqueu premeu <ESC> i torneu a comen<65>ar.
|
||||
|
||||
---> Hi han algunes paraules divertit que no pertanyen paper a aquesta frase.
|
||||
|
||||
5. Repetiu el passos 3 i 4 fins que la frase sigui correcta i continueu a
|
||||
la lli<6C><69> 2.2.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 2.2: M<>S ORDRES PER ESBORRAR
|
||||
|
||||
|
||||
** Escriviu d$ per esborrar fins al final de la l<>nia. **
|
||||
|
||||
1. Premeu <ESC> per estar segurs que esteu en el mode Normal.
|
||||
|
||||
2. Moveu el cursor avall fins a la l<>nia marcada amb --->.
|
||||
|
||||
3. Moveu el cursor fins el final de la l<>nia correcta
|
||||
(DESPR<50>S del primer . ).
|
||||
|
||||
4. Teclegeu d$ per esborrar fins al final de la l<>nia.
|
||||
|
||||
---> Alg<6C> ha escrit el final d'aquesta l<>nia dos cops. l<>nia dos cops.
|
||||
|
||||
5. Aneu a la lli<6C><69> 2.3 per entendre qu<71> est<73> passant.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 2.3: SOBRE ORDRES I OBJECTES
|
||||
|
||||
|
||||
El format de l'ordre d'esborrar d <20>s el seg<65>ent:
|
||||
|
||||
[nombre] d objecte O B<> d [nombre] objecte
|
||||
On:
|
||||
nombre - <20>s el nombre de cops que s'ha d'executar (opcional, omissi<73>=1).
|
||||
d - <20>s l'ordre per esborrar.
|
||||
objecte - <20>s la cosa amb la qual operar (llista a baix).
|
||||
|
||||
Una petita llista d'objectes:
|
||||
w - des del cursor fins al final de la paraula, incloent-hi l'espai.
|
||||
e - des del cursor fins al final de la paraula, SENSE incloure l'espai.
|
||||
$ - des del cursor fins al final de la l<>nia.
|
||||
|
||||
NOTA: Per als aventurers: si teclegeu nom<6F>s l'objecte, en el mode Normal,
|
||||
sense cap ordre, el cursor es mour<75> tal com est<73> especificat a la
|
||||
llista d'objectes.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 2.4: UNA EXCEPCI<43> A 'ORDRE-OBJECTE'
|
||||
|
||||
|
||||
** Teclegeu dd esborrar tota la l<>nia. **
|
||||
|
||||
Com que molt sovint s'han d'eliminar l<>nies senceres els dissenyadors del
|
||||
Vi van creure que seria m<>s f<>cil teclejar dd per esborrar tota la l<>nia.
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor a la segona l<>nia de la frase de baix.
|
||||
2. Teclegeu dd per esborrar la l<>nia.
|
||||
3. Ara aneu a la quarta l<>nia.
|
||||
4. Teclegeu 2dd per esborrar dues l<>nies (recordeu nombre-ordre-objecte).
|
||||
|
||||
1) Les roses s<>n vermelles,
|
||||
2) El fang <20>s divertit,
|
||||
3) Les violetes s<>n blaves,
|
||||
4) Tinc un cotxe,
|
||||
5) Els rellotges diuen l'hora,
|
||||
6) El sucre <20>s dol<6F>,
|
||||
7) Igual que tu.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 2.5: L'ORDRE DESFER
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu u per desfer els <20>ltims canvis, U per arreglar tota la l<>nia. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor sobre el primer error de l<>nia de baix marcada amb --->
|
||||
2. Premeu x per esborrar el car<61>cter no desitjat.
|
||||
3. Ara premeu u per desfer l'<27>ltima ordre executada.
|
||||
4. Aquest cop corregiu tots els errors de la l<>nia amb l'ordre x.
|
||||
5. Ara premeu U per restablir la l<>nia al seu estat original.
|
||||
6. Ara premeu u uns quants cops per desfer U i les ordres anteriors.
|
||||
7. Ara premeu CONTROL-R (les dues tecles al mateix temps) uns quants cops
|
||||
per refer les ordres.
|
||||
|
||||
---> Correegiu els errors d'aqquesta l<>nia i dessfeu-los aamb desfer.
|
||||
|
||||
8. Aquestes ordres s<>n molt <20>tils. Ara aneu al sumari de la lli<6C><69> 2.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 2 SUMARI
|
||||
|
||||
|
||||
1. Per esborrar del cursor al final de la paraula teclegeu: dw
|
||||
|
||||
2. Per esborrar del cursor al final de la l<>nia teclegeu: d$
|
||||
|
||||
3. Per esborrar una l<>nia sencera teclegeu: dd
|
||||
|
||||
4. El format de qualsevol ordre del mode Normal <20>s:
|
||||
|
||||
[nombre] ordre objecte O B<> ordre [nombre] objecte
|
||||
on:
|
||||
nombre - <20>s quants cops repetir l'ordre
|
||||
ordre - <20>s qu<71> fer, com ara d per esborrar
|
||||
objecte - <20>s amb qu<71> s'ha d'actuar, com ara w (paraula),
|
||||
$ (fins a final de l<>nia), etc.
|
||||
|
||||
5. Per desfer les accions anteriors premeu: u
|
||||
Per desfer tots el canvis en una l<>nia premeu: U
|
||||
Per desfer l'ordre desfer premeu: CTRL-R
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 3.1: L'ORDRE 'POSAR'
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu p per posar l'<27>ltima cosa que heu esborrat despr<70>s del cursor. **
|
||||
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor a la primera l<>nia de llista de baix.
|
||||
|
||||
2. Teclegeu dd per esborrar la l<>nia i desar-la a la mem<65>ria.
|
||||
|
||||
3. Moveu el cursor a la l<>nia ANTERIOR on hauria d'anar.
|
||||
|
||||
4. En mode Normal, premeu p per inserir la l<>nia.
|
||||
|
||||
5. Repetiu els passos 2, 3 i 4 per ordenar les l<>nies correctament.
|
||||
|
||||
d) Pots aprendre tu?
|
||||
b) Les violetes s<>n blaves,
|
||||
c) L'intel<65>lig<69>ncia s'apr<70>n,
|
||||
a) Les roses s<>n vermelles,
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 3.2: L'ORDRE SUBSTITUIR
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu r i un car<61>cter per substituir el car<61>cter de sota el cursor. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor a la primera l<>nia de sota marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Moveu el cursor a sobre del primer car<61>cter equivocat.
|
||||
|
||||
3. Premeu r i tot seguit el car<61>cter correcte per corregir l'error.
|
||||
|
||||
4. Repetiu els passos 2 i 3 fins que la l<>nia sigui correcta.
|
||||
|
||||
---> Quen van escroure aquerta l<>nia, algh va apretar tikles equivocades!
|
||||
---> Quan van escriure aquesta l<>nia, alg<6C> va apretar tecles equivocades!
|
||||
|
||||
5. Ara continueu a la lli<6C><69> 3.2.
|
||||
|
||||
NOTA: Recordeu que heu de practicar, no memoritzar.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 3.3: L'ORDRE CANVIAR
|
||||
|
||||
|
||||
** Per canviar una part o tota la paraula, escriviu cw . **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor a la primera l<>nia de sota marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Poseu el cursor sobre la u de 'lughc'.
|
||||
|
||||
3. Teclegeu cw i corregiu la paraula (en aquest cas escriviu '<27>nia'.)
|
||||
|
||||
4. Premeu <ESC> i aneu al seg<65>ent error.
|
||||
|
||||
5. Repetiu els passos 3 i 4 fins que les dues frases siguin iguals.
|
||||
|
||||
---> Aquesta lughc t<> algunes paradskl que s'han de cdddf.
|
||||
---> Aquesta l<>nia t<> algunes paraules que s'han de canviar.
|
||||
|
||||
Noteu que cw no nom<6F>s canvia la paraula, tamb<6D> us posa en mode d'inserci<63>.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 3.4: M<>S CANVIS AMB c
|
||||
|
||||
|
||||
** L'ordre canviar s'usa amb els mateixos objectes que l'ordre esborrar. **
|
||||
|
||||
1. L'ordre canviar funciona igual que la d'esborrar. El format <20>s:
|
||||
|
||||
[nombre] c objecte O B<> c [nombre] objecte
|
||||
|
||||
2. Els objectes s<>n els mateixos, com w (paraula), $ (final de l<>nia), etc.
|
||||
|
||||
3. Moveu el cursor fins la primera l<>nia marcada amb --->.
|
||||
|
||||
4. Avanceu fins al primer error.
|
||||
|
||||
5. Premeu c$ per fer la l<>nia igual que la segona i premeu <ESC>.
|
||||
|
||||
---> El final d'aquesta l<>nia necessita canvis per ser igual que la segona.
|
||||
---> El final d'aquesta l<>nia s'ha de corregir amb l'ordre c$.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 3 SUMARI
|
||||
|
||||
|
||||
1. Per tornar a posar el text que s'ha esborrat, premeu p . Aix<69> posa el
|
||||
text esborrat DESPR<50>S del cursor (si heu esborrat una l<>nia anir<69> a
|
||||
parar a la l<>nia SEG<45>ENT d'on hi ha el cursor).
|
||||
|
||||
2. Per substituir el car<61>cter de sota el cursor, premeu r i tot seguit
|
||||
el car<61>cter que ha de reempla<6C>ar l'original.
|
||||
|
||||
3. L'ordre canviar permet canviar l'objecte especificat des del cursor
|
||||
fins el final de l'objecte. Per exemple, cw canvia el que hi ha des
|
||||
del cursor fins al final de la paraula, i c$ fins al final de l<>nia.
|
||||
|
||||
4. El format de l'ordre canviar <20>s:
|
||||
|
||||
[nombre] c objecte O B<> c [nombre] objecte
|
||||
|
||||
Ara aneu a la pr<70>xima lli<6C><69>.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 4.1: SITUACI<43> I ESTAT DEL FITXER
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu CTRL-g per veure la situaci<63> dins del fitxer i el seu estat.
|
||||
Premeu SHIFT-G per anar a una l<>nia determinada. **
|
||||
|
||||
Nota: No proveu res fins que h<>giu llegit TOTA la lli<6C><69>!!
|
||||
|
||||
1. Mantingueu premuda la tecla Control i premeu g . A la part de baix de
|
||||
la p<>gina apareixer<65> un l<>nia amb el nom del fitxer i la l<>nia en la
|
||||
qual us trobeu. Recordeu el n<>mero de la l<>nia pel Pas 3.
|
||||
|
||||
2. Premeu Shift-G per anar al final de tot del fitxer.
|
||||
|
||||
3. Teclegeu el n<>mero de la l<>nia on <20>reu i despr<70>s premeu Shift-G. Aix<69>
|
||||
us tornar<61> a la l<>nia on <20>reu quan heu premut per primer cop Ctrl-g.
|
||||
(Quan teclegeu el n<>mero NO es veur<75> a la pantalla.)
|
||||
|
||||
4. Ara executeu els passos de l'1 al 3.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 4.2: L'ORDRE CERCAR
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu / seguit de la frase que vulgueu cercar. **
|
||||
|
||||
1. En el mode Normal premeu el car<61>cter / . Noteu que el cursor apareix
|
||||
a la part de baix de la pantalla igual que amb l'ordre : .
|
||||
|
||||
2. Ara escriviu 'errroor' <ENTRAR>. Aquesta <20>s la paraula que voleu
|
||||
cercar.
|
||||
|
||||
3. Per tornar a cercar la mateixa frase, premeu n .
|
||||
Per cercar la mateixa frase en direcci<63> contraria, premeu Shift-N .
|
||||
|
||||
4. Si voleu cercar una frase en direcci<63> ascendent, useu l'ordre ? en
|
||||
lloc de /.
|
||||
|
||||
---> "errroor" no <20>s com s'escriu error; errroor <20>s un error.
|
||||
|
||||
Note: Quan la cerca arribi al final del fitxer continuar<61> a l'inici.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 4.3: CERCA DE PAR<41>NTESIS
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu % per cercar el ),], o } corresponent. **
|
||||
|
||||
1. Poseu el cursor en qualsevol (, [, o { de la l<>nia marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Ara premeu el car<61>cter % .
|
||||
|
||||
3. El cursor hauria d'anar a la clau o par<61>ntesis corresponent.
|
||||
|
||||
4. Premeu % per tornar el cursor al primer par<61>ntesi.
|
||||
|
||||
---> Aix<69> ( <20>s una l<>nia amb car<61>cters (, [ ] i { } de prova. ))
|
||||
|
||||
Nota: Aix<69> <20>s molt <20>til per trobar errors en programes inform<72>tics!
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 4.4: UNA MANERA DE CANVIAR ERRORS
|
||||
|
||||
|
||||
** Escriviu :s/vell/nou/g per substituir 'vell' per 'nou'. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor a la l<>nia de sota marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Escriviu :s/laa/la <ENTRAR> . Aquesta ordre nom<6F>s canvia la primera
|
||||
coincid<69>ncia que es trobi a la l<>nia.
|
||||
|
||||
3. Ara escriviu :s/laa/la/g per fer una substituci<63> global. Aix<69>
|
||||
canviar<61> totes les coincid<69>ncies que es trobin a la l<>nia.
|
||||
|
||||
---> laa millor <20>poca per veure laa flor <20>s laa primavera.
|
||||
|
||||
4. Per canviar totes les coincid<69>ncies d'una cadena entre dues l<>nies,
|
||||
escriviu :#,#s/vell/nou/g on #,# s<>n els nombres de les l<>nies.
|
||||
Escriviu :%s/vell/nou/g per substituir la cadena a tot el fitxer.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 4 SUMARI
|
||||
|
||||
|
||||
1. Ctrl-g mostra la posici<63> dins del fitxer i l'estat del mateix.
|
||||
Shift-G us porta al final del fitxer. Un n<>mero seguit de Shift-G
|
||||
us porta a la l<>nia corresponent.
|
||||
|
||||
2. L'ordre / seguida d'una frase cerca la frase ENDAVANT.
|
||||
L'ordre ? seguida d'una frase cerca la frase ENDARRERE.
|
||||
Despr<70>s d'una cerca premeu n per trobar la pr<70>xima coincid<69>ncia en
|
||||
la mateixa direcci<63>, o Shift-N per cercar en la direcci<63> contr<74>ria.
|
||||
|
||||
3. L'ordre % quan el cursor <20>s a sobre un (,),[,],{, o } troba la
|
||||
parella corresponent.
|
||||
|
||||
4. Per substituir el primer 'vell' per 'nou' en una l<>nia :s/vell/nou
|
||||
Per substituir tots els 'vell' per 'nou' en una l<>nia :s/vell/nou/g
|
||||
Per substituir frases entre les l<>nies # i # :#,#s/vell/nou/g
|
||||
Per substituir totes les coincid<69>ncies en el fitxer :%s/vell/nou/g
|
||||
Per demanar confirmaci<63> cada cop afegiu 'c' :%s/vell/nou/gc
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 5.1: COM EXECUTAR UNA ORDRE EXTERNA
|
||||
|
||||
|
||||
** Teclegeu :! seguit d'una ordre externa per executar-la. **
|
||||
|
||||
1. Premeu el familiar : per col<6F>locar el cursor a la part de baix de
|
||||
la pantalla. Aix<69> us permet entrar una ordre.
|
||||
|
||||
2. Ara teclegeu el car<61>cter ! (signe d'exclamaci<63>). Aix<69> us permet
|
||||
executar qualsevol ordre de la shell.
|
||||
|
||||
3. Com a exemple escriviu ls i tot seguit premeu <ENTRAR>. Aix<69> us
|
||||
mostrar<61> el contingut del directori, tal com si estigu<67>ssiu a la
|
||||
l<>nia d'ordres. Feu servir :!dir si ls no funciona.
|
||||
|
||||
Nota: D'aquesta manera es pot executar qualsevol ordre externa.
|
||||
|
||||
Nota: Totes les ordres : s'han d'acabar amb la tecla <ENTRAR>
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 5.2: M<>S SOBRE L'ESCRIPTURA DE FITXERS
|
||||
|
||||
|
||||
** Per desar els canvis fets, escriviu :w FITXER. ***
|
||||
|
||||
1. Escriviu :!dir o b<> :!ls per obtenir un llistat del directori.
|
||||
Ja sabeu que heu de pr<70>mer <ENTRAR> despr<70>s d'aix<69>.
|
||||
|
||||
2. Trieu un nom de fitxer que no existeixi, com ara PROVA.
|
||||
|
||||
3. Ara feu: :w PROVA (on PROVA <20>s el nom que heu triat.)
|
||||
|
||||
4. Aix<69> desa tot el fitxer amb el nom de PROVA. Per comprovar-ho
|
||||
escriviu :!dir per veure el contingut del directori.
|
||||
|
||||
Note: Si sortiu del Vim i entreu una altra vegada amb el fitxer PROVA, el
|
||||
fitxer ser<65> una c<>pia exacta del tutor que heu desat.
|
||||
|
||||
5. Ara esborreu el fitxer teclejant (MS-DOS): :!del PROVA
|
||||
o b<> (Unix): :!rm PROVA
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 5.3: UNA ORDRE SELECTIVA PER DESAR
|
||||
|
||||
|
||||
** Per desar una part del fitxer, escriviu :#,# w FITXER **
|
||||
|
||||
1. Un altre cop, feu :!dir o :!ls per obtenir un llistat del directori
|
||||
i trieu un nom de fitxer adequat com ara PROVA.
|
||||
|
||||
2. Moveu el cursor a dalt de tot de la p<>gina i premeu Ctrl-g per
|
||||
saber el n<>mero de la l<>nia. RECORDEU AQUEST N<>MERO!
|
||||
|
||||
3. Ara aneu a baix de tot de la p<>gina i torneu a pr<70>mer Ctrl-g.
|
||||
RECORDEU AQUEST N<>MERO TAMB<4D>!
|
||||
|
||||
4. Per desar NOM<4F>S una secci<63> en un fitxer, escriviu :#,# w PROVA on
|
||||
#,# s<>n els dos n<>meros que heu recordat (dalt,baix) i PROVA el nom
|
||||
del fitxer.
|
||||
|
||||
5. Mireu que el fitxer nou hi sigui amb :!dir per<65> no l'esborreu.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 5.4: OBTENIR I AJUNTAR FITXERS
|
||||
|
||||
|
||||
** Per inserir el contingut d'un fitxer, feu :r FITXER **
|
||||
|
||||
1. Assegureu-vos, amb l'ordre :!dir , que el fitxer PROVA encara hi <20>s.
|
||||
|
||||
2. Poseu el cursor a dalt de tot d'aquesta p<>gina.
|
||||
|
||||
NOTA: Despr<70>s d'executar el Pas 3 veureu la lli<6C><69> 5.3. Aleshores moveu-vos
|
||||
cap avall fins a aquesta lli<6C><69> un altre cop.
|
||||
|
||||
3. Ara obtingueu el fitxer PROVA amb l'ordre :r PROVA on PROVA <20>s el
|
||||
nom del fitxer.
|
||||
|
||||
NOTA: El fitxer que obtingueu es posa en el lloc on hi hagi el cursor.
|
||||
|
||||
4. Per comprovar que s'ha obtingut el fitxer tireu enrere i mireu com
|
||||
ara hi han dues c<>pies de la lli<6C><69> 5.3: l'original i la del fitxer.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 5 SUMARI
|
||||
|
||||
|
||||
1. :!ordre executa una ordre externa.
|
||||
|
||||
Alguns exemples <20>tils s<>n:
|
||||
(MS-DOS) (Unix)
|
||||
:!dir :!ls - mostra un llistat del directori
|
||||
:!del FITXER :!rm FITXER - esborra el fitxer FITXER
|
||||
|
||||
2. :w FITXER escriu el fitxer editat al disc dur, amb el nom FITXER.
|
||||
|
||||
3. :#,#w FITXER desa les l<>nies de # a # en el fitxer FITXER.
|
||||
|
||||
4. :r FITXER llegeix el fitxer FITXER del disc dur i l'insereix en el
|
||||
fitxer editat a la posici<63> on hi ha el cursor.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 6.1: L'ORDRE OBRIR
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu o per obrir una l<>nia sota el cursor i entrar en mode inserci<63>. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor a la l<>nia de sota marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Premeu o (min<69>scula) per obrir una l<>nia SOTA el cursor i situar-vos
|
||||
en mode d'inserci<63>.
|
||||
|
||||
3. Ara copieu la l<>nia marcada amb ---> i premeu <ESC> per tornar al mode
|
||||
normal.
|
||||
|
||||
---> Despr<70>s de pr<70>mer o el cursor es situa a la l<>nia nova en mode inserci<63>.
|
||||
|
||||
4. Per obrir una l<>nia SOBRE el cursor, premeu la O maj<61>scula, en lloc
|
||||
de la min<69>scula. Proveu-ho amb la l<>nia de sota.
|
||||
Obriu una l<>nia sobre aquesta amb Shift-O amb el cursor en aquesta l<>nia.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 6.2: L'ORDRE AFEGIR
|
||||
|
||||
|
||||
** Premeu a per afegir text DESPR<50>S del cursor. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor al final de la primera l<>nia de sota marcada
|
||||
amb ---> prement $ en el mode Normal.
|
||||
|
||||
2. Premeu la lletra a (min<69>scula) per afegir text DESPR<50>S del car<61>cter
|
||||
sota el cursor. (La A maj<61>scula afegeix text al final de l<>nia.)
|
||||
|
||||
Nota: Aix<69> s'evita haver de pr<70>mer i , l'<27>ltim car<61>cter, el text a inserir,
|
||||
la tecla <ESC>, cursor a la dreta, i finalment x , nom<6F>s per afegir
|
||||
text a final de l<>nia.
|
||||
|
||||
3. Ara completeu la primera l<>nia. Tingueu en compte que aquesta ordre
|
||||
<20>s exactament igual que la d'inserir, excepte pel que fa al lloc on
|
||||
s'insereix el text.
|
||||
|
||||
---> Aquesta l<>nia us permetr<74> practicar
|
||||
---> Aquesta l<>nia us permetr<74> practicar afegir text a final de l<>nia.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 6.3: UNA ALTRA MANERA DE SUBSTITUIR
|
||||
|
||||
|
||||
** Teclegeu una R maj<61>scula per substituir m<>s d'un car<61>cter. **
|
||||
|
||||
1. Moveu el cursor a la l<>nia de sota marcada amb --->.
|
||||
|
||||
2. Poseu el cursor al principi de la primera paraula que es diferent
|
||||
respecte a la segona l<>nia marcada amb ---> (la paraula "l'<27>ltima").
|
||||
|
||||
3. Ara premeu R i substitu<74>u el que queda de text a la primera l<>nia
|
||||
escrivint sobre el text vell, per fer-la igual que la segona.
|
||||
|
||||
---> Per fer aquesta l<>nia igual que l'<27>ltima useu les tecles.
|
||||
---> Per fer aquesta l<>nia igual que la segona, premeu R i el text nou.
|
||||
|
||||
4. Tingueu en compte que en pr<70>mer <ESC> per sortir, el text que no
|
||||
s'hagi alterat es mant<6E>.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lli<6C><69> 6.4: ESTABLIR OPCIONS
|
||||
|
||||
** Feu que les ordres cercar o substituir ignorin les difer<65>ncies
|
||||
entre maj<61>scules i min<69>scules **
|
||||
|
||||
1. Cerqueu la paraula 'ignorar' amb: /ignorar
|
||||
Repetiu-ho uns quants cops amb la tecla n.
|
||||
|
||||
2. Establiu l'opci<63> 'ic' (Ignorar Capitals) escrivint:
|
||||
:set ic
|
||||
|
||||
3. Ara cerqueu 'ignorar' un altre cop amb la tecla n.
|
||||
Repetiu-ho uns quants cops m<>s.
|
||||
|
||||
4. Establiu les opcions 'hlsearch' i 'incsearch':
|
||||
:set hls is
|
||||
|
||||
5. Ara torneu a executar una ordre de cerca, i mireu qu<71> passa:
|
||||
/ignorar
|
||||
|
||||
6. Per treure el ressalt dels resultats, feu:
|
||||
:nohlsearch
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 6 SUMARI
|
||||
|
||||
|
||||
1. L'ordre o obre una l<>nia SOTA la del cursor i mou el cursor a la nova
|
||||
l<>nia, en mode Inserci<63>.
|
||||
La O maj<61>scula obre la l<>nia a SOBRE la que hi ha el cursor.
|
||||
|
||||
2. Premeu una a per afegir text DESPR<50>S del car<61>cter sota el cursor.
|
||||
La A maj<61>scula afegeix autom<6F>ticament el text a final de l<>nia.
|
||||
|
||||
3. L'ordre R maj<61>scula us posa en mode substituci<63> fins que premeu <ESC>.
|
||||
|
||||
4. Escriviu ":set xxx" per establir l'opci<63> "xxx"
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 7: ORDRES D'AJUDA
|
||||
|
||||
|
||||
** Utilitzeu el sistema intern d'ajuda **
|
||||
|
||||
El Vim t<> un extens sistema d'ajuda. Per llegir una introducci<63> proveu una
|
||||
d'aquestes tres coses:
|
||||
- premeu la tecla <AJUDA> (si en teniu alguna)
|
||||
- premeu la tecla <F1> (si en teniu alguna)
|
||||
- escriviu :help <ENTRAR>
|
||||
|
||||
Teclegeu :q <ENTRAR> per tancar la finestra d'ajuda.
|
||||
|
||||
Podeu trobar ajuda sobre pr<70>cticament qualsevol tema donant un argument
|
||||
a l'ordre ":help". Proveu aix<69> (no oblideu pr<70>mer <ENTRAR>):
|
||||
|
||||
:help w
|
||||
:help c_<T
|
||||
:help insert-index
|
||||
:help user-manual
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LLI<4C><49> 8: CREAR UN SCRIPT D'INICI
|
||||
|
||||
** Activar funcions autom<6F>ticament **
|
||||
|
||||
El Vim t<> moltes m<>s funcions que el Vi, per<65> moltes estan desactivades per
|
||||
omissi<73>. Per comen<65>ar a utilitzar m<>s funcions heu de crear un fitxer "vimrc".
|
||||
|
||||
1. Comenceu a editar el fitxer "vimrc", depenent del sistema
|
||||
:edit ~/.vimrc per Unix
|
||||
:edit $VIM/_vimrc per MS-Windows
|
||||
|
||||
2. Ara llegiu el fitxer "vimrc" d'exemple:
|
||||
|
||||
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
|
||||
|
||||
3. Deseu el fitxer amb:
|
||||
|
||||
:write
|
||||
|
||||
El pr<70>xim cop que executeu el Vim usar<61> ressalt de sintaxi.
|
||||
Podeu afegir els ajustos que vulgueu en aquest fitxer "vimrc".
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
|
||||
Aqu<71> conclou el Tutor del Vim. Ha sigut un intent de fer-vos una breu
|
||||
introducci<63> a l'editor Vim, suficient com per qu<71> el pugueu comen<65>ar a fer
|
||||
servir. Est<73> lluny de ser complet perqu<71> el Vim t<> moltes m<>s ordres.
|
||||
Llegiu el manual de l'usuari: ":help user-manual".
|
||||
|
||||
Per un estudi m<>s profund us recomanem el seg<65>ent llibre:
|
||||
Vim - Vi Improved - de Steve Oualline
|
||||
Editorial: New Riders
|
||||
<20>s el primer llibre dedicat completament al Vim, especialment <20>til per a
|
||||
usuaris novells. T<> molts exemples i dibuixos.
|
||||
Vegeu http://iccf-holland.org/click5.html
|
||||
|
||||
Aquest altre <20>s m<>s vell i tracta m<>s sobre el Vi que sobre el Vim:
|
||||
Learning the Vi Editor - de Linda Lamb
|
||||
Editorial: O'Reilly & Associates Inc.
|
||||
<20>s un bon llibre per saber qualsevol cosa que desitgeu sobre el Vi.
|
||||
La sisena edici<63> tamb<6D> inclou informaci<63> sobre el Vim.
|
||||
|
||||
Aquest tutorial ha estat escrit per Michael C. Pierce i Robert K. Ware,
|
||||
Colorado School of Mines amb la col<6F>laboraci<63> de Charles Smith,
|
||||
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
|
||||
|
||||
Modificat pel Vim per Bram Moolenaar.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
812
runtime/tutor/tutor.cs
Normal file
812
runtime/tutor/tutor.cs
Normal file
@ -0,0 +1,812 @@
|
||||
===============================================================================
|
||||
= V <EFBFBD> t e j t e v t u t o r i a l u V I M - Verze 1.5 =
|
||||
===============================================================================
|
||||
|
||||
Vim je velmi v<EFBFBD>konn<EFBFBD> editor, kter<EFBFBD> m<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>li<EFBFBD> mnoho p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> na to, aby
|
||||
mohly b<EFBFBD>t v<EFBFBD>echny vysv<EFBFBD>tlen<EFBFBD> ve v<EFBFBD>uce jako tato. Tato v<EFBFBD>uka obsahuje
|
||||
dostate<EFBFBD>n<EFBFBD> mno<EFBFBD>stv<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD> na to, aby bylo mo<EFBFBD>n<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>vat Vim jako
|
||||
v<EFBFBD>ce<EFBFBD><EFBFBD>elov<EFBFBD> editor.
|
||||
|
||||
P<EFBFBD>ibli<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD>as pot<EFBFBD>ebn<EFBFBD> ke zvl<EFBFBD>dnut<EFBFBD> t<EFBFBD>to v<EFBFBD>uky je 25-30 minut, z<EFBFBD>le<EFBFBD><EFBFBD>
|
||||
na tom, kolik <EFBFBD>asu str<EFBFBD>v<EFBFBD>te p<EFBFBD>ezku<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
|
||||
|
||||
P<EFBFBD><EFBFBD>kazy v lekc<EFBFBD>ch upravuj<EFBFBD> text. Vytvo<EFBFBD> kopii tohoto souboru pro
|
||||
procvi<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> (p<EFBFBD>i startu "vimtutor" je ji<EFBFBD> toto kopie).
|
||||
|
||||
Je d<EFBFBD>le<EFBFBD>it<EFBFBD> pamatovat, <EFBFBD>e tato v<EFBFBD>uka je vytvo<EFBFBD>ena pro v<EFBFBD>uku pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
|
||||
To znamen<EFBFBD>, <EFBFBD>e je pot<EFBFBD>eba si p<EFBFBD><EFBFBD>kazy vyzkou<EFBFBD>et pro jejich spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>
|
||||
nau<EFBFBD>en<EFBFBD>. Pokud si jen <EFBFBD>te<EFBFBD> text, p<EFBFBD><EFBFBD>kazy zapomene<EFBFBD>!
|
||||
|
||||
Nyn<EFBFBD> se p<EFBFBD>esv<EFBFBD>d<EFBFBD>te, <EFBFBD>e Shift-Lock NEN<EFBFBD> stla<EFBFBD>en<EFBFBD> a n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t stiskn<EFBFBD>te
|
||||
kl<EFBFBD>vesu j aby se kurzor posunul natolik, <EFBFBD>e lekce 1.1 zapln<EFBFBD> celou
|
||||
obrazovku.
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.1: POHYB KURZORU
|
||||
|
||||
|
||||
** Pro pohyb kurzoru pou<EFBFBD><EFBFBD>vej kl<EFBFBD>vesy h,j,k,l jak je zn<EFBFBD>zorn<EFBFBD>no n<EFBFBD><EFBFBD>e. **
|
||||
^
|
||||
k Funkce: Kl<EFBFBD>vesa h je vlevo a vykon<EFBFBD> pohyb vlevo.
|
||||
< h l > Kl<EFBFBD>vesa l je vpravo a vykon<EFBFBD> pohyb vpravo.
|
||||
j Kl<EFBFBD>vesa j vypad<EFBFBD> na <EFBFBD>ipku dolu.
|
||||
v
|
||||
1. Pohybuj kurzorem po obrazovce dokud si na to nezvykne<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
2. Dr<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu pro pohyb dolu (j), dokud se jej<EFBFBD> funkce nezopakuje.
|
||||
---> Te<EFBFBD> v<EFBFBD><EFBFBD> jak se p<EFBFBD>esunout na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> lekci.
|
||||
|
||||
3. Pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy dolu p<EFBFBD>ejdi na lekci 1.2.
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: Pokud si n<EFBFBD>kdy nejsi jist n<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>m, co jsi napsal, stla<EFBFBD> <ESC> pro
|
||||
p<EFBFBD>echod do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du. Pot<EFBFBD> p<EFBFBD>epi<EFBFBD> po<EFBFBD>adovan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: Kurzorov<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy tak<EFBFBD> funguj<EFBFBD>, av<EFBFBD>ak pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> hjkl je rychlej<EFBFBD><EFBFBD>
|
||||
jakmile si na n<EFBFBD>j zvykne<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.2: SPU<EFBFBD>T<EFBFBD>N<EFBFBD> A UKON<EFBFBD>EN<EFBFBD> VIM
|
||||
|
||||
|
||||
!! POZN<EFBFBD>MKA: P<EFBFBD>ed vykon<EFBFBD>n<EFBFBD>m t<EFBFBD>chto krok<EFBFBD> si p<EFBFBD>e<EFBFBD>ti celou lekci!!
|
||||
|
||||
1. Stla<EFBFBD> <ESC> (pro uji<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <EFBFBD>e se nach<EFBFBD>z<EFBFBD><EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du).
|
||||
|
||||
2. Napi<EFBFBD>: :q! <ENTER>.
|
||||
|
||||
---> T<EFBFBD>mto ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> editor BEZ ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n, kter<EFBFBD> si vykonal.
|
||||
Pokud chce<EFBFBD> ulo<EFBFBD>it zm<EFBFBD>ny a ukon<EFBFBD>it editor napi<EFBFBD>:
|
||||
:wq <ENTER>
|
||||
|
||||
3. A<EFBFBD> se dostane<EFBFBD> na p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek, napi<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz, kter<EFBFBD>m se dostane<EFBFBD> zp<EFBFBD>t
|
||||
do t<EFBFBD>to v<EFBFBD>uky. To m<EFBFBD><EFBFBD>e b<EFBFBD>t: vimtutor <ENTER>
|
||||
B<EFBFBD><EFBFBD>n<EFBFBD> se pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>: vim tutor <ENTER>
|
||||
|
||||
---> 'vim' znamen<EFBFBD> spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru, 'tutor' je soubor k editaci.
|
||||
|
||||
4. Pokud si tyto kroky spolehliv<EFBFBD> pamatuje<EFBFBD>, vykonej kroky 1 a<EFBFBD> 3, <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD>
|
||||
ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> a znovu spust<EFBFBD><EFBFBD> editor. Potom p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor dolu na lekci 1.3.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.3: <EFBFBD>PRAVA TEXTU - MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Stisknut<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy x v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du sma<EFBFBD>e<EFBFBD> znak na m<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzoru. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
2. K odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> chyb p<EFBFBD>ejdi kurzorem na znak, kter<EFBFBD> chce<EFBFBD> smazat.
|
||||
|
||||
3. Stla<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu x k odstran<EFBFBD>n<EFBFBD> necht<EFBFBD>n<EFBFBD>ch znak<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
4. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
---> Kr<EFBFBD><EFBFBD>va sko<EFBFBD><EFBFBD>illa p<EFBFBD>ess m<EFBFBD>ss<EFBFBD>c.
|
||||
|
||||
5. Pokud je v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>, p<EFBFBD>ejdi na lekci 1.4.
|
||||
|
||||
POZN<EFBFBD>MKA: Nesna<EFBFBD> se pouze zapamatovat p<EFBFBD>edv<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy, u<EFBFBD> se je pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.4: <EFBFBD>PRAVA TEXTU - VKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Stla<EFBFBD>en<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy i v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du umo<EFBFBD><EFBFBD>uje vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
2. Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do podoby <EFBFBD><EFBFBD>dku druh<EFBFBD>ho, p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na
|
||||
prvn<EFBFBD> znak za m<EFBFBD>sto, kde m<EFBFBD> b<EFBFBD>t text vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
3. Stla<EFBFBD> i a napi<EFBFBD> pot<EFBFBD>ebn<EFBFBD> dodatek.
|
||||
|
||||
4. Po opraven<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD> chyby stla<EFBFBD> <ESC> pro n<EFBFBD>vrat do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
|
||||
Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
---> N<EFBFBD>jak<EFBFBD> txt na t<EFBFBD>to .
|
||||
---> N<EFBFBD>jak<EFBFBD> text chyb<EFBFBD> na t<EFBFBD>to <EFBFBD><EFBFBD>dce.
|
||||
|
||||
5. Pokud ji<EFBFBD> ovl<EFBFBD>d<EFBFBD><EFBFBD> vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu, p<EFBFBD>ejdi na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> shrnut<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 1
|
||||
|
||||
|
||||
1. Kurzorem se pohybuje pomoc<EFBFBD> <EFBFBD>ipek nebo kl<EFBFBD>vesami hjkl.
|
||||
h (vlevo) j (dolu) k (nahoru) l (vpravo)
|
||||
|
||||
2. Pro spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> Vimu (z p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku) napi<EFBFBD>: vim SOUBOR <ENTER>
|
||||
|
||||
3. Pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD> Vimu napi<EFBFBD>: <ESC> :q! <ENTER> bez ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n.
|
||||
anebo: <ESC> :wq <ENTER> pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n.
|
||||
|
||||
4. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znaku pod kurzorem napi<EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du: x
|
||||
|
||||
5. Pro vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD> textu od m<EFBFBD>sta kurzoru napi<EFBFBD> v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du:
|
||||
i vkl<EFBFBD>dan<EFBFBD> text <ESC>
|
||||
|
||||
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<EFBFBD>en<EFBFBD> <ESC> t<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> do Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du nebo zru<EFBFBD><EFBFBD> necht<EFBFBD>n<EFBFBD>
|
||||
a <EFBFBD><EFBFBD>ste<EFBFBD>n<EFBFBD> dokon<EFBFBD>en<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
|
||||
|
||||
Nyn<EFBFBD> pokra<EFBFBD>uj Lekc<EFBFBD> 2.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** P<EFBFBD><EFBFBD>kaz dw sma<EFBFBD>e znaky do konce slova. **
|
||||
|
||||
1. Stla<EFBFBD> <ESC> k ubezpe<EFBFBD>en<EFBFBD>, <EFBFBD>e jsi v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
|
||||
|
||||
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek slova, kter<EFBFBD> je pot<EFBFBD>eba smazat.
|
||||
|
||||
4. Napi<EFBFBD> dw , aby slovo zmizelo.
|
||||
|
||||
POZN<EFBFBD>MKA: P<EFBFBD>smena dw se zobraz<EFBFBD> na posledn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku obrazovky jakmile je
|
||||
nap<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD>. Kdy<EFBFBD> nap<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> n<EFBFBD>co <EFBFBD>patn<EFBFBD>, stla<EFBFBD> <ESC> a za<EFBFBD>ni znova.
|
||||
|
||||
---> Jsou tu n<EFBFBD>jak<EFBFBD> slova z<EFBFBD>bava, kter<EFBFBD> nepat<EFBFBD><EFBFBD> list do t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty.
|
||||
|
||||
5. Opakuj kroky 3 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> v<EFBFBD>ta spr<EFBFBD>vn<EFBFBD> a p<EFBFBD>ejdi na lekci 2.2.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.2: V<EFBFBD>CE P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ<EFBFBD> MAZ<EFBFBD>N<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu d$ sma<EFBFBD>e v<EFBFBD>e a<EFBFBD> do konce <EFBFBD><EFBFBD>dky. **
|
||||
|
||||
1. Stla<EFBFBD> <ESC> k ubezpe<EFBFBD>en<EFBFBD>, <EFBFBD>e jsi v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
|
||||
|
||||
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na konec spr<EFBFBD>vn<EFBFBD> v<EFBFBD>ty (ZA prvn<EFBFBD> te<EFBFBD>ku).
|
||||
|
||||
4. Napi<EFBFBD> d$ ,aby jsi smazal znaky a<EFBFBD> do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
---> N<EFBFBD>kdo napsal konec t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty dvakr<EFBFBD>t. konec t<EFBFBD>to v<EFBFBD>ty dvakr<EFBFBD>t.
|
||||
|
||||
|
||||
5. P<EFBFBD>ejdi na lekci 2.3 pro pochopen<EFBFBD> toho, co se stalo.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.3: ROZ<EFBFBD>I<EFBFBD>OVAC<EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY A OBJEKTY
|
||||
|
||||
|
||||
Form<EFBFBD>t mazac<EFBFBD>ho p<EFBFBD><EFBFBD>kazu d je n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>:
|
||||
|
||||
[<5B><>slo] d objekt NEBO d [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
|
||||
Kde:
|
||||
<EFBFBD><EFBFBD>slo - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> kolikr<EFBFBD>t se p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD> (voliteln<EFBFBD>, v<EFBFBD>choz<EFBFBD>=1).
|
||||
d - je p<EFBFBD><EFBFBD>kaz maz<EFBFBD>n<EFBFBD>.
|
||||
objekt - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> na <EFBFBD>em se p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD>v<EFBFBD> (vypsan<EFBFBD> n<EFBFBD><EFBFBD>e).
|
||||
|
||||
Kr<EFBFBD>tk<EFBFBD> v<EFBFBD>pis objekt<EFBFBD>:
|
||||
w - od kurzoru do konce slova, v<EFBFBD>etn<EFBFBD> mezer.
|
||||
e - od kurzoru do konce slova, BEZ mezer.
|
||||
$ - od kurzoru do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
POZN<EFBFBD>MKA: Stla<EFBFBD>en<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy objektu v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du se kurzor p<EFBFBD>esune na
|
||||
m<EFBFBD>sto up<EFBFBD>esn<EFBFBD>n<EFBFBD> ve v<EFBFBD>pisu objekt<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.4: V<EFBFBD>JIMKA Z 'P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ-OBJEKT'
|
||||
|
||||
|
||||
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m dd sma<EFBFBD>e<EFBFBD> cel<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek. **
|
||||
|
||||
Vzhledem k <EFBFBD>astosti maz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku se auto<EFBFBD>i Vimu rozhodli, <EFBFBD>e bude
|
||||
jednodu<EFBFBD><EFBFBD> napsat prost<EFBFBD> dv<EFBFBD> d k smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na druh<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek spodn<EFBFBD>ho textu.
|
||||
2. Napi<EFBFBD> dd pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
3. P<EFBFBD>ejdi na <EFBFBD>tvrt<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek.
|
||||
4. Napi<EFBFBD> 2dd (vzpome<EFBFBD> si <EFBFBD><EFBFBD>slo-p<EFBFBD><EFBFBD>kaz-objekt) pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> dvou <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
1) R<EFBFBD><EFBFBD>e jsou <EFBFBD>erven<EFBFBD>,
|
||||
2) Bl<EFBFBD>to je z<EFBFBD>bavn<EFBFBD>,
|
||||
3) Fialky jsou modr<EFBFBD>,
|
||||
4) M<EFBFBD>m auto,
|
||||
5) Hodinky ukazuj<EFBFBD> <EFBFBD>as,
|
||||
6) Cukr je sladk<EFBFBD>,
|
||||
7) A to jsi i ty.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.5: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ UNDO
|
||||
|
||||
|
||||
** Stla<EFBFBD> u pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> posledn<EFBFBD>ho p<EFBFBD><EFBFBD>kazu, U pro celou <EFBFBD><EFBFBD>dku. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> ---> a p<EFBFBD>em<EFBFBD>sti ho na prvn<EFBFBD> chybu.
|
||||
2. Napi<EFBFBD> x pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho necht<EFBFBD>n<EFBFBD>ho znaku.
|
||||
3. Te<EFBFBD> napi<EFBFBD> u <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t posledn<EFBFBD> vykonan<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
|
||||
4. Nyn<EFBFBD> oprav v<EFBFBD>echny chyby na <EFBFBD><EFBFBD>dku pomoc<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu x .
|
||||
5. Napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> U <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek do p<EFBFBD>vodn<EFBFBD>ho stavu.
|
||||
6. Te<EFBFBD> napi<EFBFBD> u n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t, <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t p<EFBFBD><EFBFBD>kaz U .
|
||||
7. Stla<EFBFBD> CTRL-R (kl<EFBFBD>vesu CTRL dr<EFBFBD> stla<EFBFBD>enou a stiskni R) n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t,
|
||||
<EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> vr<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> zp<EFBFBD>t p<EFBFBD>edt<EFBFBD>m vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy (redo).
|
||||
|
||||
---> Opprav chybby nna toomto <EFBFBD><EFBFBD>dku a nahra<EFBFBD> je pommoc<EFBFBD> undo.
|
||||
|
||||
8. Toto jsou velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazy. Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na souhrn Lekce 2.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 2
|
||||
|
||||
|
||||
1. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znak<EFBFBD> od kurzoru do konce slova napi<EFBFBD>: dw
|
||||
|
||||
2. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> znak<EFBFBD> od kurzoru do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: d$
|
||||
|
||||
3. Pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> cel<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: dd
|
||||
|
||||
4. Form<EFBFBD>t p<EFBFBD><EFBFBD>kazu v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du je:
|
||||
|
||||
[<5B><>slo] p<EFBFBD><EFBFBD>kaz objekt NEBO p<EFBFBD><EFBFBD>kaz [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
|
||||
kde:
|
||||
<EFBFBD><EFBFBD>slo - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> po<EFBFBD>et opakov<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu
|
||||
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> co je t<EFBFBD>eba vykonat, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad d ma<EFBFBD>e
|
||||
objekt - ud<EFBFBD>v<EFBFBD> rozsah p<EFBFBD><EFBFBD>kazu, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad w (slovo),
|
||||
$ (do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku), atd.
|
||||
|
||||
5. Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> p<EFBFBD>ede<EFBFBD>l<EFBFBD> <EFBFBD>innosti, napi<EFBFBD>: u (mal<EFBFBD> u)
|
||||
Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> v<EFBFBD>ech <EFBFBD>prav na <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD>: U (velk<EFBFBD> U)
|
||||
Pro vr<EFBFBD>cen<EFBFBD> vr<EFBFBD>cen<EFBFBD>ch <EFBFBD>prav (redo) napi<EFBFBD>: CTRL-R
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ VLO<EFBFBD>IT
|
||||
|
||||
|
||||
** P<EFBFBD><EFBFBD>ka p vlo<EFBFBD><EFBFBD> posledn<EFBFBD> vymazan<EFBFBD> text za kurzor. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na posledn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek textu.
|
||||
|
||||
2. Napi<EFBFBD> dd pro smaz<EFBFBD>n<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku a jeho ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> do bufferu.
|
||||
|
||||
3. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor VݩE tam, kam smazan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek pat<EFBFBD><EFBFBD>.
|
||||
|
||||
4. V Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du napi<EFBFBD> p pro op<EFBFBD>tn<EFBFBD> vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
5. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 4 dokud <EFBFBD><EFBFBD>dky nebudou ve spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>m po<EFBFBD>ad<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
d) Tak<EFBFBD> se dok<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> vzd<EFBFBD>l<EFBFBD>vat?
|
||||
b) Fialky jsou modr<EFBFBD>,
|
||||
c) Inteligence se u<EFBFBD><EFBFBD>,
|
||||
a) R<EFBFBD><EFBFBD>e jsou <EFBFBD>erven<EFBFBD>,
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ NAHRAZEN<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m r a znaku se nahrad<EFBFBD> znak pod kurzorem. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek prvn<EFBFBD> chyby.
|
||||
|
||||
3. Napi<EFBFBD> r a potom znak, kter<EFBFBD> nahrad<EFBFBD> chybu.
|
||||
|
||||
4. Opakuj kroky 2 a<EFBFBD> 3 dokud nen<EFBFBD> prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dka spr<EFBFBD>vn<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
---> Kdi<EFBFBD> byl pz<EFBFBD>n tento <EFBFBD><EFBFBD>deg, n<EFBFBD>kdu stla<EFBFBD>il <EFBFBD>paqn<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy!
|
||||
---> Kdy<EFBFBD> byl ps<EFBFBD>n tento <EFBFBD><EFBFBD>dek, n<EFBFBD>kdo stla<EFBFBD><EFBFBD>l <EFBFBD>patn<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy!
|
||||
|
||||
5. Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na Lekci 3.2.
|
||||
|
||||
POZN<EFBFBD>MKA: Zapamatuj si, <EFBFBD>e by ses m<EFBFBD>l u<EFBFBD>it pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD>m, ne zapamatov<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.3: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ <EFBFBD>PRAVY
|
||||
|
||||
|
||||
** Pokud chce<EFBFBD> zm<EFBFBD>nit <EFBFBD><EFBFBD>st nebo cel<EFBFBD> slovo, napi<EFBFBD> cw . **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
2. Um<EFBFBD>sti kurzor na p<EFBFBD>smeno i v slov<EFBFBD> <EFBFBD>i<EFBFBD>ok.
|
||||
|
||||
3. Napi<EFBFBD> cw a oprav slovo (v tomto p<EFBFBD><EFBFBD>pad<EFBFBD> napi<EFBFBD> '<EFBFBD>dek'.)
|
||||
|
||||
4. Stla<EFBFBD> <ESC> a p<EFBFBD>ejdi na dal<EFBFBD><EFBFBD> chybu (prvn<EFBFBD> znak, kter<EFBFBD> t<EFBFBD>eba zm<EFBFBD>nit.)
|
||||
|
||||
5. Opakuj kroky 3 a<EFBFBD> 4 dokud nen<EFBFBD> prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>ta stejn<EFBFBD> jako ta druh<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
---> Tento <EFBFBD>i<EFBFBD>ok m<EFBFBD> n<EFBFBD>kolik skic, kter<EFBFBD> psadoinsa zm<EFBFBD>nit pasdgf p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.
|
||||
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek m<EFBFBD> n<EFBFBD>kolik slov, kter<EFBFBD> pot<EFBFBD>ebuj<EFBFBD> zm<EFBFBD>nit pomoc<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu.
|
||||
|
||||
V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e cw nejen nahrazuje slovo, ale tak<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> do vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>n<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.4: V<EFBFBD>CE ZM<EFBFBD>N POU<EFBFBD>IT<EFBFBD>M c
|
||||
|
||||
|
||||
** P<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro <EFBFBD>pravu se dru<EFBFBD><EFBFBD> se stejn<EFBFBD>mi objekty jako ten pro maz<EFBFBD>n<EFBFBD>. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD><EFBFBD>kaz pro <EFBFBD>pravu pracuje stejn<EFBFBD> jako pro maz<EFBFBD>n<EFBFBD>. Form<EFBFBD>t je:
|
||||
|
||||
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
|
||||
|
||||
2. Objekty jsou tak<EFBFBD> shodn<EFBFBD>, jako nap<EFBFBD>.: w (slovo), $ (konec <EFBFBD><EFBFBD>dku), atd.
|
||||
|
||||
3. P<EFBFBD>ejdi n<EFBFBD><EFBFBD>e na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
4. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> rozd<EFBFBD>l.
|
||||
|
||||
5. Napi<EFBFBD> c$ pro upraven<EFBFBD> zbytku <EFBFBD><EFBFBD>dku podle toho druh<EFBFBD>ho a stla<EFBFBD> <ESC>.
|
||||
|
||||
---> Konec tohoto <EFBFBD><EFBFBD>dku pot<EFBFBD>ebuje pomoc, aby byl jako ten druh<EFBFBD>.
|
||||
---> Konec tohoto <EFBFBD><EFBFBD>dku pot<EFBFBD>ebuje opravit pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu c$ .
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 3
|
||||
|
||||
|
||||
1. Pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu, kter<EFBFBD> byl smaz<EFBFBD>n, napi<EFBFBD> p . To vlo<EFBFBD><EFBFBD> smazan<EFBFBD> text
|
||||
ZA kurzor (pokud byl <EFBFBD><EFBFBD>dek smazan<EFBFBD>, p<EFBFBD>ejde na <EFBFBD><EFBFBD>dek pod kurzorem).
|
||||
|
||||
2. Pro nahrazen<EFBFBD> znaku pod kurzorem, napi<EFBFBD> r a potom znak, kter<EFBFBD>m
|
||||
chce<EFBFBD> p<EFBFBD>vodn<EFBFBD> znak nahradit.
|
||||
|
||||
3. P<EFBFBD><EFBFBD>kaz na upravov<EFBFBD>n<EFBFBD> umo<EFBFBD><EFBFBD>uje zm<EFBFBD>nit specifikovan<EFBFBD> objekt od kurzoru
|
||||
do konce objektu. Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad: Napi<EFBFBD> cw ,<EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> zm<EFBFBD>n<EFBFBD><EFBFBD> text od pozice
|
||||
kurzoru do konce slova, c$ zm<EFBFBD>n<EFBFBD> text do konce <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
4. Form<EFBFBD>t pro nahrazov<EFBFBD>n<EFBFBD> je:
|
||||
|
||||
[<5B><>slo] c objekt NEBO c [<EFBFBD><EFBFBD>slo] objekt
|
||||
|
||||
Nyn<EFBFBD> p<EFBFBD>ejdi na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> lekci.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.1: POZICE A STATUS SOUBORU
|
||||
|
||||
|
||||
** Stla<EFBFBD> CTRL-g pro zobrazen<EFBFBD> sv<EFBFBD> pozice v souboru a statusu souboru.
|
||||
Stla<EFBFBD> SHIFT-G pro p<EFBFBD>echod na <EFBFBD><EFBFBD>dek v souboru. **
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: P<EFBFBD>e<EFBFBD>ti si celou lekci ne<EFBFBD> za<EFBFBD>ne<EFBFBD> vykon<EFBFBD>vat kroky!!
|
||||
|
||||
1. Dr<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesu Ctrl stla<EFBFBD>enou a stiskni g . Vespod obrazovky se zobraz<EFBFBD>
|
||||
stavov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek s n<EFBFBD>zvem souboru a <EFBFBD><EFBFBD>dkou na kter<EFBFBD> se nach<EFBFBD>z<EFBFBD><EFBFBD>. Zapamatuj
|
||||
si <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku pro krok 3.
|
||||
|
||||
2. Stla<EFBFBD> shift-G pro p<EFBFBD>esun na konec souboru.
|
||||
|
||||
3. Napi<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku na kter<EFBFBD>m si se nach<EFBFBD>zel a stla<EFBFBD> shift-G. To t<EFBFBD>
|
||||
vr<EFBFBD>t<EFBFBD> na <EFBFBD><EFBFBD>dek, na kter<EFBFBD>m jsi d<EFBFBD><EFBFBD>ve stiskl Ctrl-g.
|
||||
(Kdy<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sla, tak se NEZOBRAZUJ<EFBFBD> na obrazovce.)
|
||||
|
||||
4. Pokud se c<EFBFBD>t<EFBFBD><EFBFBD> schopn<EFBFBD> vykonat tyto kroky, vykonej je.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ VYHLED<EFBFBD>V<EFBFBD>N<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Napi<EFBFBD> / n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> onoho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce. **
|
||||
|
||||
1. Stiskni / v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e tento znak se spolu s
|
||||
kurzorem zobraz<EFBFBD> v doln<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti obrazovky jako p<EFBFBD><EFBFBD>kaz : .
|
||||
|
||||
2. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> 'chhybba' <ENTER>. To je slovo, kter<EFBFBD> chce<EFBFBD> vyhledat.
|
||||
|
||||
3. Pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD>ho v<EFBFBD>sledku stejn<EFBFBD>ho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce, jednodu<EFBFBD>e stla<EFBFBD> n .
|
||||
Pro vyhled<EFBFBD>n<EFBFBD> dal<EFBFBD><EFBFBD>ho v<EFBFBD>sledku stejn<EFBFBD>ho <EFBFBD>et<EFBFBD>zce opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m sm<EFBFBD>rem, stiskni
|
||||
Shift-N.
|
||||
|
||||
4. Pokud chce<EFBFBD> vyhledat <EFBFBD>et<EFBFBD>zec v opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m sm<EFBFBD>ru, pou<EFBFBD>ij p<EFBFBD><EFBFBD>kaz ? m<EFBFBD>sto
|
||||
p<EFBFBD><EFBFBD>kazu / .
|
||||
|
||||
---> "chhybba" nen<EFBFBD> zp<EFBFBD>sob, jak hl<EFBFBD>skovat chyba; chhybba je chyba.
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: Kdy<EFBFBD> vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> dos<EFBFBD>hne konce souboru, bude pokra<EFBFBD>ovat na jeho
|
||||
za<EFBFBD><EFBFBD>tku.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.3: VYHLED<EFBFBD>V<EFBFBD>N<EFBFBD> P<EFBFBD>ROV<EFBFBD> Z<EFBFBD>VORKY
|
||||
|
||||
|
||||
** Napi<EFBFBD> % pro nalezen<EFBFBD> p<EFBFBD>rov<EFBFBD> ),], nebo } . **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>em<EFBFBD>sti kurzor na kteroukoli (, [, nebo { v <EFBFBD><EFBFBD>dku ozna<EFBFBD>en<EFBFBD>m --->.
|
||||
|
||||
2. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> znak % .
|
||||
|
||||
3. Kurzor se p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD> z<EFBFBD>vorku.
|
||||
|
||||
4. Stla<EFBFBD> % pro p<EFBFBD>esun kurzoru zp<EFBFBD>t na otv<EFBFBD>raj<EFBFBD>c<EFBFBD> z<EFBFBD>vorku.
|
||||
|
||||
---> Toto ( je testovac<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ('s, ['s ] a {'s } v n<EFBFBD>m. ))
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: Toto je velmi u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD> lad<EFBFBD>n<EFBFBD> programu s chyb<EFBFBD>j<EFBFBD>c<EFBFBD>mi
|
||||
uzav<EFBFBD>rac<EFBFBD>mi z<EFBFBD>vorkami.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.4: ZP<EFBFBD>SOB JAK ZM<EFBFBD>NIT CHYBY
|
||||
|
||||
|
||||
** Napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g pro nahrazen<EFBFBD> slova 'nov<EFBFBD>' za 'star<EFBFBD>'. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
2. Napi<EFBFBD> :s/dobr<EFBFBD><EFBFBD>/dobr<EFBFBD> <ENTER> . V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz zm<EFBFBD>n<EFBFBD> pouze
|
||||
prvn<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD> :s/dobr<EFBFBD><EFBFBD>/dobr<EFBFBD>/g co<EFBFBD> znamen<EFBFBD> celkov<EFBFBD> nahrazen<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
Toto nahrad<EFBFBD> v<EFBFBD>echny v<EFBFBD>skyty v <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
---> dobr<EFBFBD><EFBFBD> suroviny a dobr<EFBFBD><EFBFBD> n<EFBFBD><EFBFBD>in<EFBFBD> jsou z<EFBFBD>kladem dobr<EFBFBD><EFBFBD> kuchyn<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
4. Pro zm<EFBFBD>nu v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zce mezi dv<EFBFBD>ma <EFBFBD><EFBFBD>dky,
|
||||
Napi<EFBFBD> :#,#s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g kde #,# jsou <EFBFBD><EFBFBD>sla on<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>dek.
|
||||
Napi<EFBFBD> :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g pro zm<EFBFBD>nu v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> v cel<EFBFBD>m souboru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 4
|
||||
|
||||
|
||||
1. Ctrl-g vyp<EFBFBD><EFBFBD>e tvou pozici v souboru a status souboru.
|
||||
Shift-G t<EFBFBD> p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na konec souboru. <EFBFBD><EFBFBD>slo n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD>
|
||||
Shift-G t<EFBFBD> p<EFBFBD>esune na dan<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>slo <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
2. Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> / n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem vyhled<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zec sm<EFBFBD>rem DOP<EFBFBD>EDU.
|
||||
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> ? n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zcem vyhled<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zec sm<EFBFBD>rem DOZADU.
|
||||
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> n po vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> najde n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD> v<EFBFBD>skyt <EFBFBD>et<EFBFBD>zce ve stejn<EFBFBD>m
|
||||
sm<EFBFBD>ru, Shift-N ve sm<EFBFBD>ru opa<EFBFBD>n<EFBFBD>m.
|
||||
|
||||
3. Stisknut<EFBFBD> % kdy<EFBFBD> je kurzor na (,),[,],{, nebo } najde odpov<EFBFBD>daj<EFBFBD>c<EFBFBD>
|
||||
p<EFBFBD>rovou z<EFBFBD>vorku.
|
||||
|
||||
4. Pro nahrazen<EFBFBD> nov<EFBFBD>ho za prvn<EFBFBD> star<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>
|
||||
Pro nahrazen<EFBFBD> nov<EFBFBD>ho za v<EFBFBD>echny star<EFBFBD> v <EFBFBD><EFBFBD>dku napi<EFBFBD> :s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
|
||||
Pro nahrazen<EFBFBD> <EFBFBD>et<EFBFBD>zc<EFBFBD> mezi dv<EFBFBD>mi <EFBFBD><EFBFBD>dkami # napi<EFBFBD> :#,#s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
|
||||
Pro nahrazen<EFBFBD> v<EFBFBD>ech v<EFBFBD>skyt<EFBFBD> v souboru napi<EFBFBD> :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/g
|
||||
Pro potvrzen<EFBFBD> ka<EFBFBD>d<EFBFBD>ho nahrazen<EFBFBD> p<EFBFBD>idej 'c' :%s/star<EFBFBD>/nov<EFBFBD>/gc
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.1: JAK VYKONAT VN<EFBFBD>J<EFBFBD><EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ
|
||||
|
||||
|
||||
** Napi<EFBFBD> :! n<EFBFBD>sledovan<EFBFBD> vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazem pro spu<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kazu. **
|
||||
|
||||
1. Napi<EFBFBD> obvykl<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz : , kter<EFBFBD> um<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzor na spodek obrazovky
|
||||
To umo<EFBFBD>n<EFBFBD> napsat p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
|
||||
|
||||
2. Nyn<EFBFBD> stiskni ! (vyk<EFBFBD>i<EFBFBD>n<EFBFBD>k). To umo<EFBFBD>n<EFBFBD> vykonat jak<EFBFBD>koliv vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD>
|
||||
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz z p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
3. Nap<EFBFBD><EFBFBD>klad napi<EFBFBD> ls za ! a stiskni <ENTER>. Tento p<EFBFBD><EFBFBD>kaz zobraz<EFBFBD>
|
||||
obsah tv<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e jako v p<EFBFBD><EFBFBD>kazov<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
Vyzkou<EFBFBD>ej :!dir pokud ls nefunguje.
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: Takto je mo<EFBFBD>n<EFBFBD> vykonat jak<EFBFBD>koliv p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: V<EFBFBD>echny p<EFBFBD><EFBFBD>kazy : mus<EFBFBD> b<EFBFBD>t dokon<EFBFBD>en<EFBFBD> stisknut<EFBFBD>m <ENTER>
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.2: V<EFBFBD>CE O UKL<EFBFBD>D<EFBFBD>N<EFBFBD> SOUBOR<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> zm<EFBFBD>n v souboru napi<EFBFBD> :w SOUBOR. **
|
||||
|
||||
1. Napi<EFBFBD> :!dir nebo :!ls pro v<EFBFBD>pis aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e.
|
||||
U<EFBFBD> v<EFBFBD><EFBFBD>, <EFBFBD>e za t<EFBFBD>mto mus<EFBFBD><EFBFBD> stisknout <ENTER>.
|
||||
|
||||
2. Vyber si n<EFBFBD>zev souboru, kter<EFBFBD> je<EFBFBD>t<EFBFBD> neexistuje, nap<EFBFBD><EFBFBD>klad TEST.
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> napi<EFBFBD>: :w TEST (kde TEST je vybran<EFBFBD> n<EFBFBD>zev souboru.)
|
||||
|
||||
4. To ulo<EFBFBD><EFBFBD> cel<EFBFBD> soubor (V<EFBFBD>uka Vimu) pod n<EFBFBD>zvem TEST.
|
||||
Pro ov<EFBFBD><EFBFBD>en<EFBFBD> napi<EFBFBD> znovu :!dir , <EFBFBD><EFBFBD>m<EFBFBD> zobraz<EFBFBD><EFBFBD> obsah adres<EFBFBD><EFBFBD>e.
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: Jakmile ukon<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD> Vim a znovu ho spust<EFBFBD><EFBFBD> s n<EFBFBD>zvem souboru TEST,
|
||||
soubor bude p<EFBFBD>esn<EFBFBD> kopie v<EFBFBD>uky, kdy<EFBFBD> si ji ukl<EFBFBD>dal.
|
||||
|
||||
5. Nyn<EFBFBD> odstra<EFBFBD> soubor naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m (MS-DOS): :!del TEST
|
||||
nebo (Unix): :!rm TEST
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.3: V<EFBFBD>B<EFBFBD>ROV<EFBFBD> P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ ULO<EFBFBD>EN<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>sti souboru napi<EFBFBD> :#,# w SOUBOR **
|
||||
|
||||
1. Je<EFBFBD>t<EFBFBD> jednou napi<EFBFBD> :!dir nebo :!ls pro v<EFBFBD>pis aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD>ho adres<EFBFBD><EFBFBD>e
|
||||
a vyber vhodn<EFBFBD> n<EFBFBD>zev souboru jako nap<EFBFBD>. TEST.
|
||||
|
||||
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na vrch t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky a stiskni Ctrl-g pro zobrazen<EFBFBD>
|
||||
<EFBFBD><EFBFBD>sla <EFBFBD><EFBFBD>dku. ZAPAMATUJ SI TOTO <EFBFBD><EFBFBD>SLO!
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> se p<EFBFBD>esu<EFBFBD> na spodek t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky a op<EFBFBD>t stiskni Ctrl-g.
|
||||
ZAPAMATUJ SI I <EFBFBD><EFBFBD>SLO TOHOTO <EFBFBD><EFBFBD>DKU!
|
||||
|
||||
4. Pro ulo<EFBFBD>en<EFBFBD> POUZE <EFBFBD><EFBFBD>sti souboru, napi<EFBFBD> :#,# w TEST kde #,# jsou
|
||||
<EFBFBD><EFBFBD>sla dvou zapamatovan<EFBFBD>ch <EFBFBD><EFBFBD>dk<EFBFBD> (vrch, spodek) a TEST je n<EFBFBD>zev souboru.
|
||||
|
||||
5. Znova se ujisti, <EFBFBD>e tam ten soubor je pomoc<EFBFBD> :!dir ale NEODSTRA<EFBFBD>UJ ho.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.4: SLU<EFBFBD>OV<EFBFBD>N<EFBFBD> SOUBOR<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** K vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> obsahu souboru napi<EFBFBD> :r N<EFBFBD>ZEV_SOUBORU **
|
||||
|
||||
1. Napi<EFBFBD> :!dir pro uji<EFBFBD>t<EFBFBD>n<EFBFBD>, <EFBFBD>e soubor TEST st<EFBFBD>le existuje.
|
||||
|
||||
2. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na vrch t<EFBFBD>to str<EFBFBD>nky.
|
||||
|
||||
POZN<EFBFBD>MKA: Po vykon<EFBFBD>n<EFBFBD> kroku 3 uvid<EFBFBD><EFBFBD> lekci 5.3. Potom se op<EFBFBD>t p<EFBFBD>esu<EFBFBD> dol<EFBFBD>
|
||||
na tuto lekci.
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> vlo<EFBFBD> soubor TEST pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu :r TEST kde TEST je n<EFBFBD>zev
|
||||
souboru.
|
||||
|
||||
POZN<EFBFBD>MKA: Soubor, kter<EFBFBD> vkl<EFBFBD>d<EFBFBD><EFBFBD> se vlo<EFBFBD><EFBFBD> od m<EFBFBD>sta, kde se nach<EFBFBD>z<EFBFBD> kurzor.
|
||||
|
||||
4. Pro potvrzen<EFBFBD> vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> souboru, p<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor zp<EFBFBD>t a v<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e te<EFBFBD>
|
||||
m<EFBFBD><EFBFBD> dv<EFBFBD> kopie lekce 5.3, origin<EFBFBD>l a souborovou verzi.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUT<EFBFBD> LEKCE 5
|
||||
|
||||
|
||||
1. :!p<EFBFBD><EFBFBD>kaz vykon<EFBFBD> vn<EFBFBD>j<EFBFBD><EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz.
|
||||
|
||||
N<EFBFBD>kter<EFBFBD> u<EFBFBD>ite<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>klady jsou:
|
||||
(MS-DOS) (Unix)
|
||||
:!dir :!ls - zobraz<EFBFBD> obsah souboru.
|
||||
:!del SOUBOR :!rm SOUBOR - odstran<EFBFBD> SOUBOR.
|
||||
|
||||
2. :w SOUBOR ulo<EFBFBD><EFBFBD> aktu<EFBFBD>ln<EFBFBD> text jako SOUBOR na disk.
|
||||
|
||||
3. :#,#w SOUBOR ulo<EFBFBD><EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dky od # do # do SOUBORU.
|
||||
|
||||
4. :r SOUBOR vybere z disku SOUBOR a vlo<EFBFBD><EFBFBD> ho do editovan<EFBFBD>ho souboru
|
||||
za pozici kurzoru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.1: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ OTEV<EFBFBD><EFBFBD>T
|
||||
|
||||
|
||||
** Napi<EFBFBD> o pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku pod kurzor a p<EFBFBD>epnut<EFBFBD> do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>em<EFBFBD>sti kurzor n<EFBFBD><EFBFBD>e na <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
2. Napi<EFBFBD> o (mal<EFBFBD>) pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku POD kurzor a p<EFBFBD>epnut<EFBFBD> do
|
||||
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> zkop<EFBFBD>ruj <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> ---> a stiskni <ESC> pro ukon<EFBFBD>en<EFBFBD>
|
||||
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
|
||||
|
||||
---> Po stisknut<EFBFBD> o se kurzor p<EFBFBD>em<EFBFBD>st<EFBFBD> na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho
|
||||
m<EFBFBD>du.
|
||||
|
||||
4. Pro otev<EFBFBD>en<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dku NAD kurzorem jednodu<EFBFBD>e napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> O , m<EFBFBD>sto
|
||||
mal<EFBFBD>ho o. Vyzkou<EFBFBD>ej si to na n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
Vlo<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek nad t<EFBFBD>mto naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m Shift-O po um<EFBFBD>st<EFBFBD>n<EFBFBD> kurzoru na tento <EFBFBD><EFBFBD>dek.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.2: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZ P<EFBFBD>IDAT
|
||||
|
||||
|
||||
** Stiskni a pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu ZA kurzor. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na n<EFBFBD><EFBFBD>e na konec <EFBFBD><EFBFBD>dky ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->
|
||||
stisknut<EFBFBD>m $ v Norm<EFBFBD>ln<EFBFBD>m m<EFBFBD>du.
|
||||
|
||||
2. Stiskni a (mal<EFBFBD>) pro p<EFBFBD>id<EFBFBD>n<EFBFBD> textu ZA znak, kter<EFBFBD> je pod kurzorem.
|
||||
(Velk<EFBFBD> A p<EFBFBD>id<EFBFBD> na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku.)
|
||||
|
||||
Pozn<EFBFBD>mka: T<EFBFBD>mto se vyhne<EFBFBD> stisknut<EFBFBD> i , posledn<EFBFBD>ho znaku, textu na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>,
|
||||
<ESC>, kurzor doprava, a nakonec x na p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku!
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> dokon<EFBFBD><EFBFBD> prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> je vlastn<EFBFBD> stejn<EFBFBD> jako
|
||||
Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD> m<EFBFBD>d, krom<EFBFBD> m<EFBFBD>sta, kam se text vkl<EFBFBD>d<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek ti umo<EFBFBD><EFBFBD>uje nacvi<EFBFBD>it
|
||||
---> Tento <EFBFBD><EFBFBD>dek ti umo<EFBFBD><EFBFBD>uje nacvi<EFBFBD>it p<EFBFBD>id<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> textu na konec <EFBFBD><EFBFBD>dky.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.3: JIN<EFBFBD> ZP<EFBFBD>SOB NAHRAZOV<EFBFBD>N<EFBFBD>
|
||||
|
||||
|
||||
** Napi<EFBFBD> velk<EFBFBD> R pro nahrazen<EFBFBD> v<EFBFBD>c ne<EFBFBD> jednoho znaku. **
|
||||
|
||||
1. P<EFBFBD>esu<EFBFBD> kurzor na prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek ozna<EFBFBD>en<EFBFBD> --->.
|
||||
|
||||
2. Um<EFBFBD>sti kurzor na za<EFBFBD><EFBFBD>tek prvn<EFBFBD>ho slova, kter<EFBFBD> je odli<EFBFBD>n<EFBFBD> od druh<EFBFBD>ho
|
||||
<EFBFBD><EFBFBD>dku ozna<EFBFBD>en<EFBFBD>ho ---> (slovo 'posledn<EFBFBD>').
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> stiskni R a nahra<EFBFBD> zbytek textu na prvn<EFBFBD>m <EFBFBD><EFBFBD>dku p<EFBFBD>eps<EFBFBD>n<EFBFBD>m
|
||||
star<EFBFBD>ho textu tak, aby byl prvn<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek stejn<EFBFBD> jako ten druh<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
---> Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do tvaru toho posledn<EFBFBD> na stran<EFBFBD> pou<EFBFBD>ij kl.
|
||||
---> Pro upraven<EFBFBD> prvn<EFBFBD>ho <EFBFBD><EFBFBD>dku do tvaru toho druh<EFBFBD>ho, napi<EFBFBD> R a nov<EFBFBD> text.
|
||||
|
||||
4. V<EFBFBD>imni si, <EFBFBD>e jakmile stiskne<EFBFBD> <ESC> v<EFBFBD>echen nezm<EFBFBD>n<EFBFBD>n<EFBFBD> text z<EFBFBD>st<EFBFBD>v<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.4: NASTAVEN<EFBFBD> MO<EFBFBD>NOST<EFBFBD>
|
||||
|
||||
** Nastav mo<EFBFBD>nost, <EFBFBD>e vyhled<EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> anebo nahrazov<EFBFBD>n<EFBFBD> nedb<EFBFBD> velikosti p<EFBFBD>smen **
|
||||
|
||||
1. Vyhledej <EFBFBD>et<EFBFBD>zec 'ignore' naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m:
|
||||
/ignore
|
||||
Zopakuj n<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t stisknut<EFBFBD> kl<EFBFBD>vesy n.
|
||||
|
||||
2. Nastav mo<EFBFBD>nost 'ic' (Ignore case) naps<EFBFBD>n<EFBFBD>m p<EFBFBD><EFBFBD>kazu:
|
||||
:set ic
|
||||
|
||||
3. Nyn<EFBFBD> znovu vyhledej 'ignore' stisknut<EFBFBD>m: n
|
||||
N<EFBFBD>kolikr<EFBFBD>t hled<EFBFBD>n<EFBFBD> zopakuj stisknut<EFBFBD>m kl<EFBFBD>vesy n.
|
||||
|
||||
4. Nastav mo<EFBFBD>nosti 'hlsearch' a 'incsearch':
|
||||
:set hls is
|
||||
|
||||
5. Nyn<EFBFBD> znovu vykonej vyhled<EFBFBD>vac<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>kaz a sleduj, co se stane:
|
||||
/ignore
|
||||
|
||||
6. Pro vypnut<EFBFBD> zv<EFBFBD>raz<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> v<EFBFBD>sledk<EFBFBD> napi<EFBFBD>:
|
||||
:nohlsearch
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRHNUT<EFBFBD> LEKCE 6
|
||||
|
||||
|
||||
1. Stisknut<EFBFBD> o otev<EFBFBD>e nov<EFBFBD> <EFBFBD><EFBFBD>dek POD kurzorem a um<EFBFBD>st<EFBFBD> kurzor na vlo<EFBFBD>en<EFBFBD>
|
||||
<EFBFBD><EFBFBD>dek do Vkl<EFBFBD>dac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du.
|
||||
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho O otev<EFBFBD>e <EFBFBD><EFBFBD>dek NAD <EFBFBD><EFBFBD>dkem, na kter<EFBFBD>m je kurzor.
|
||||
|
||||
2. Stiskni a pro vlo<EFBFBD>en<EFBFBD> textu ZA znak na pozici kurzoru.
|
||||
Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho A automaticky p<EFBFBD>id<EFBFBD> text na konec <EFBFBD><EFBFBD>dku.
|
||||
|
||||
3. Stisknut<EFBFBD> velk<EFBFBD>ho R p<EFBFBD>epne do Nahrazovac<EFBFBD>ho m<EFBFBD>du, dokud
|
||||
nestiskne<EFBFBD> <ESC> pro jeho ukon<EFBFBD>en<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
4. Naps<EFBFBD>n<EFBFBD> ":set xxx" nastav<EFBFBD> mo<EFBFBD>nosti "xxx".
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LEKCE 7: P<EFBFBD><EFBFBD>KAZY ON-LINE N<EFBFBD>POV<EFBFBD>DY
|
||||
|
||||
|
||||
** Pou<EFBFBD><EFBFBD>vej on-line syst<EFBFBD>m n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy **
|
||||
|
||||
Vim m<EFBFBD> obs<EFBFBD>hl<EFBFBD> on-line syst<EFBFBD>m n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy. Pro za<EFBFBD><EFBFBD>tek vyzkou<EFBFBD>ej jeden z
|
||||
n<EFBFBD>sleduj<EFBFBD>c<EFBFBD>ch:
|
||||
- stiskni kl<EFBFBD>vesu <HELP> (pokud ji m<EFBFBD><EFBFBD>)
|
||||
- stiskni kl<EFBFBD>vesu <F1> (pokud ji m<EFBFBD><EFBFBD>)
|
||||
- napi<EFBFBD> :help <ENTER>
|
||||
|
||||
Napi<EFBFBD> :q <ENTER> pro uzav<EFBFBD>en<EFBFBD> okna n<EFBFBD>pov<EFBFBD>dy.
|
||||
|
||||
M<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> naj<EFBFBD>t n<EFBFBD>pov<EFBFBD>du k jak<EFBFBD>mukoliv t<EFBFBD>matu p<EFBFBD>id<EFBFBD>n<EFBFBD>m argumentu k
|
||||
p<EFBFBD><EFBFBD>kazu ":help". Zkus tyto (nezapome<EFBFBD> stisknout <ENTER>):
|
||||
|
||||
:help w
|
||||
:help c_<T
|
||||
:help insert-index
|
||||
:help user-manual
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LEKCE 8: VYTVO<EFBFBD>EN<EFBFBD> INICIALIZA<EFBFBD>N<EFBFBD>HO SKRIPTU
|
||||
|
||||
** Zapni funkce editoru Vim **
|
||||
|
||||
Vim m<EFBFBD> daleko v<EFBFBD>ce funkc<EFBFBD> ne<EFBFBD> Vi, ale v<EFBFBD>t<EFBFBD>ina z nich je vypnuta ve v<EFBFBD>choz<EFBFBD>m
|
||||
nastaven<EFBFBD>. Pro zapnut<EFBFBD> n<EFBFBD>kter<EFBFBD>ch vytvo<EFBFBD> soubor "vimrc".
|
||||
|
||||
1. Za<EFBFBD>ni upravovat soubor "vimrc". Toto z<EFBFBD>vis<EFBFBD> na pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m syst<EFBFBD>mu:
|
||||
:edit ~/.vimrc pro Unix
|
||||
:edit $VIM/_vimrc pro MS-Windows
|
||||
|
||||
2. Nyn<EFBFBD> <EFBFBD>ti uk<EFBFBD>zkov<EFBFBD> "vimrc" soubor:
|
||||
|
||||
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
|
||||
|
||||
3. Ulo<EFBFBD> soubor pomoc<EFBFBD>:
|
||||
|
||||
:write
|
||||
|
||||
Po p<EFBFBD><EFBFBD><EFBFBD>t<EFBFBD>m startu Vim se zapne zv<EFBFBD>raz<EFBFBD>ov<EFBFBD>n<EFBFBD> syntaxe.
|
||||
Do souboru "vimrc" m<EFBFBD><EFBFBD>e<EFBFBD> p<EFBFBD>idat v<EFBFBD>echny svoje up<EFBFBD>ednost<EFBFBD>ovan<EFBFBD> nastaven<EFBFBD>.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
|
||||
Toto ukon<EFBFBD>uje v<EFBFBD>uku Vim, kter<EFBFBD> byla my<EFBFBD>len<EFBFBD> jako stru<EFBFBD>n<EFBFBD> p<EFBFBD>ehled
|
||||
editoru Vim, tak akor<EFBFBD>t posta<EFBFBD>uj<EFBFBD>c<EFBFBD> pro lehk<EFBFBD> a obstojn<EFBFBD> pou<EFBFBD><EFBFBD>v<EFBFBD>n<EFBFBD> editoru.
|
||||
Tato v<EFBFBD>uka m<EFBFBD> daleko od <EFBFBD>plnosti, proto<EFBFBD>e Vim obsahuje podstatn<EFBFBD> v<EFBFBD>ce
|
||||
p<EFBFBD><EFBFBD>kaz<EFBFBD>. D<EFBFBD>le si p<EFBFBD>e<EFBFBD>ti u<EFBFBD>ivatelsk<EFBFBD> manu<EFBFBD>l: ":help user-manual".
|
||||
|
||||
Pro dal<EFBFBD><EFBFBD> studium je doporu<EFBFBD>en<EFBFBD> kniha:
|
||||
Vim - Vi Improved - od Steve Oualline
|
||||
Nakladatel: New Riders
|
||||
Prvn<EFBFBD> kniha ur<EFBFBD>en<EFBFBD> pro Vim. Obzvl<EFBFBD><EFBFBD>t<EFBFBD> vhodn<EFBFBD> pro za<EFBFBD><EFBFBD>te<EFBFBD>n<EFBFBD>ky.
|
||||
Obsahuje mno<EFBFBD>stv<EFBFBD> p<EFBFBD><EFBFBD>klad<EFBFBD> a obr<EFBFBD>zk<EFBFBD>.
|
||||
viz http://iccf-holland.org/click5.html
|
||||
|
||||
Tato kniha je star<EFBFBD><EFBFBD> a v<EFBFBD>ce v<EFBFBD>novan<EFBFBD> Vi ne<EFBFBD> Vim, ale tak<EFBFBD> doporu<EFBFBD>en<EFBFBD>:
|
||||
Learning the Vi Editor - od Linda Lamb
|
||||
Nakladatel: O'Reilly & Associates Inc.
|
||||
Je to dobr<EFBFBD> kniha pro z<EFBFBD>sk<EFBFBD>n<EFBFBD> v<EFBFBD>domost<EFBFBD> t<EFBFBD>m<EFBFBD><EFBFBD> o v<EFBFBD>em, co m<EFBFBD><EFBFBD>ete s Vi d<EFBFBD>lat.
|
||||
<EFBFBD>est<EFBFBD> vyd<EFBFBD>n<EFBFBD> obsahuje t<EFBFBD><EFBFBD> informace o Vim.
|
||||
|
||||
Tato v<EFBFBD>uka byla napsan<EFBFBD> autory Michael C. Pierce a Robert K. Ware,
|
||||
Colorado School of Mines s pou<EFBFBD>it<EFBFBD>m my<EFBFBD>lenek od: Charles Smith,
|
||||
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
|
||||
|
||||
Upravil pro Vim: Bram Moolenaar.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
|
||||
P<EFBFBD>eklad do <EFBFBD>e<EFBFBD>tiny: Lubo<EFBFBD> Turek
|
||||
E-Mail: lubos.turek@gmail.com
|
||||
2007 Feb 28
|
812
runtime/tutor/tutor.cs.utf-8
Normal file
812
runtime/tutor/tutor.cs.utf-8
Normal file
@ -0,0 +1,812 @@
|
||||
===============================================================================
|
||||
= V í t e j t e v t u t o r i a l u V I M - Verze 1.5 =
|
||||
===============================================================================
|
||||
|
||||
Vim je velmi výkonný editor, který má příliš mnoho příkazů na to, aby
|
||||
mohly být všechny vysvětlené ve výuce jako tato. Tato výuka obsahuje
|
||||
dostatečné množství příkazů na to, aby bylo možné používat Vim jako
|
||||
víceúčelový editor.
|
||||
|
||||
Přibližný čas potřebný ke zvládnutí této výuky je 25-30 minut, záleží
|
||||
na tom, kolik času strávíte přezkušováním.
|
||||
|
||||
Příkazy v lekcích upravují text. Vytvoř kopii tohoto souboru pro
|
||||
procvičování (při startu "vimtutor" je již toto kopie).
|
||||
|
||||
Je důležité pamatovat, že tato výuka je vytvořena pro výuku používáním.
|
||||
To znamená, že je potřeba si příkazy vyzkoušet pro jejich správné
|
||||
naučení. Pokud si jen čteš text, příkazy zapomeneš!
|
||||
|
||||
Nyní se přesvědčte, že Shift-Lock NENÍ stlačený a několikrát stiskněte
|
||||
klávesu j aby se kurzor posunul natolik, že lekce 1.1 zaplní celou
|
||||
obrazovku.
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.1: POHYB KURZORU
|
||||
|
||||
|
||||
** Pro pohyb kurzoru používej klávesy h,j,k,l jak je znázorněno níže. **
|
||||
^
|
||||
k Funkce: Klávesa h je vlevo a vykoná pohyb vlevo.
|
||||
< h l > Klávesa l je vpravo a vykoná pohyb vpravo.
|
||||
j Klávesa j vypadá na šipku dolu.
|
||||
v
|
||||
1. Pohybuj kurzorem po obrazovce dokud si na to nezvykneš.
|
||||
|
||||
2. Drž klávesu pro pohyb dolu (j), dokud se její funkce nezopakuje.
|
||||
---> Teď víš jak se přesunout na následující lekci.
|
||||
|
||||
3. Použitím klávesy dolu přejdi na lekci 1.2.
|
||||
|
||||
Poznámka: Pokud si někdy nejsi jist něčím, co jsi napsal, stlač <ESC> pro
|
||||
přechod do Normálního módu. Poté přepiš požadovaný příkaz.
|
||||
|
||||
Poznámka: Kurzorové klávesy také fungují, avšak používání hjkl je rychlejší
|
||||
jakmile si na něj zvykneš.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.2: SPUŠTĚNÍ A UKONČENÍ VIM
|
||||
|
||||
|
||||
!! POZNÁMKA: Před vykonáním těchto kroků si přečti celou lekci!!
|
||||
|
||||
1. Stlač <ESC> (pro ujištění, že se nacházíš v Normálním módu).
|
||||
|
||||
2. Napiš: :q! <ENTER>.
|
||||
|
||||
---> Tímto ukončíš editor BEZ uložení změn, které si vykonal.
|
||||
Pokud chceš uložit změny a ukončit editor napiš:
|
||||
:wq <ENTER>
|
||||
|
||||
3. Až se dostaneš na příkazový řádek, napiš příkaz, kterým se dostaneš zpět
|
||||
do této výuky. To může být: vimtutor <ENTER>
|
||||
Běžně se používá: vim tutor <ENTER>
|
||||
|
||||
---> 'vim' znamená spuštění editoru, 'tutor' je soubor k editaci.
|
||||
|
||||
4. Pokud si tyto kroky spolehlivě pamatuješ, vykonej kroky 1 až 3, čímž
|
||||
ukončíš a znovu spustíš editor. Potom přesuň kurzor dolu na lekci 1.3.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.3: ÚPRAVA TEXTU - MAZÁNÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Stisknutím klávesy x v Normálním módu smažeš znak na místě kurzoru. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
|
||||
|
||||
2. K odstranění chyb přejdi kurzorem na znak, který chceš smazat.
|
||||
|
||||
3. Stlač klávesu x k odstranění nechtěných znaků.
|
||||
|
||||
4. Opakuj kroky 2 až 4 dokud není věta správně.
|
||||
|
||||
---> Krááva skoččilla přess měssíc.
|
||||
|
||||
5. Pokud je věta správně, přejdi na lekci 1.4.
|
||||
|
||||
POZNÁMKA: Nesnaž se pouze zapamatovat předváděné příkazy, uč se je používáním.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 1.4: ÚPRAVA TEXTU - VKLÁDÁNÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Stlačení klávesy i v Normálním módu umožňuje vkládání textu. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor na první řádek označený --->.
|
||||
|
||||
2. Pro upravení prvního řádku do podoby řádku druhého, přesuň kurzor na
|
||||
první znak za místo, kde má být text vložený.
|
||||
|
||||
3. Stlač i a napiš potřebný dodatek.
|
||||
|
||||
4. Po opravení každé chyby stlač <ESC> pro návrat do Normálního módu.
|
||||
Opakuj kroky 2 až 4 dokud není věta správně.
|
||||
|
||||
---> Nějaký txt na této .
|
||||
---> Nějaký text chybí na této řádce.
|
||||
|
||||
5. Pokud již ovládáš vkládání textu, přejdi na následující shrnutí.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUTÍ LEKCE 1
|
||||
|
||||
|
||||
1. Kurzorem se pohybuje pomocí šipek nebo klávesami hjkl.
|
||||
h (vlevo) j (dolu) k (nahoru) l (vpravo)
|
||||
|
||||
2. Pro spuštění Vimu (z příkazového řádku) napiš: vim SOUBOR <ENTER>
|
||||
|
||||
3. Pro ukončení Vimu napiš: <ESC> :q! <ENTER> bez uložení změn.
|
||||
anebo: <ESC> :wq <ENTER> pro uložení změn.
|
||||
|
||||
4. Pro smazání znaku pod kurzorem napiš v Normálním módu: x
|
||||
|
||||
5. Pro vkládání textu od místa kurzoru napiš v Normálním módu:
|
||||
i vkládaný text <ESC>
|
||||
|
||||
POZNÁMKA: Stlačení <ESC> tě přemístí do Normálního módu nebo zruší nechtěný
|
||||
a částečně dokončený příkaz.
|
||||
|
||||
Nyní pokračuj Lekcí 2.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.1: PŘÍKAZY MAZÁNÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Příkaz dw smaže znaky do konce slova. **
|
||||
|
||||
1. Stlač <ESC> k ubezpečení, že jsi v Normálním módu.
|
||||
|
||||
2. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
|
||||
|
||||
3. Přesuň kurzor na začátek slova, které je potřeba smazat.
|
||||
|
||||
4. Napiš dw , aby slovo zmizelo.
|
||||
|
||||
POZNÁMKA: Písmena dw se zobrazí na posledním řádku obrazovky jakmile je
|
||||
napíšeš. Když napíšeš něco špatně, stlač <ESC> a začni znova.
|
||||
|
||||
---> Jsou tu nějaká slova zábava, která nepatří list do této věty.
|
||||
|
||||
5. Opakuj kroky 3 až 4 dokud není věta správně a přejdi na lekci 2.2.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.2: VÍCE PŘÍKAZŮ MAZÁNÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Napsání příkazu d$ smaže vše až do konce řádky. **
|
||||
|
||||
1. Stlač <ESC> k ubezpečení, že jsi v Normálním módu.
|
||||
|
||||
2. Přesuň kurzor níže na řádek označený --->.
|
||||
|
||||
3. Přesuň kurzor na konec správné věty (ZA první tečku).
|
||||
|
||||
4. Napiš d$ ,aby jsi smazal znaky až do konce řádku.
|
||||
|
||||
---> Někdo napsal konec této věty dvakrát. konec této věty dvakrát.
|
||||
|
||||
|
||||
5. Přejdi na lekci 2.3 pro pochopení toho, co se stalo.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.3: ROZŠIŘOVACÍ PŘÍKAZY A OBJEKTY
|
||||
|
||||
|
||||
Formát mazacího příkazu d je následující:
|
||||
|
||||
[číslo] d objekt NEBO d [číslo] objekt
|
||||
Kde:
|
||||
číslo - udává kolikrát se příkaz vykoná (volitelné, výchozí=1).
|
||||
d - je příkaz mazání.
|
||||
objekt - udává na čem se příkaz vykonává (vypsané níže).
|
||||
|
||||
Krátký výpis objektů:
|
||||
w - od kurzoru do konce slova, včetně mezer.
|
||||
e - od kurzoru do konce slova, BEZ mezer.
|
||||
$ - od kurzoru do konce řádku.
|
||||
|
||||
POZNÁMKA: Stlačením klávesy objektu v Normálním módu se kurzor přesune na
|
||||
místo upřesněné ve výpisu objektů.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.4: VÝJIMKA Z 'PŘÍKAZ-OBJEKT'
|
||||
|
||||
|
||||
** Napsáním dd smažeš celý řádek. **
|
||||
|
||||
Vzhledem k častosti mazání celého řádku se autoři Vimu rozhodli, že bude
|
||||
jednoduší napsat prostě dvě d k smazání celého řádku.
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor na druhý řádek spodního textu.
|
||||
2. Napiš dd pro smazání řádku.
|
||||
3. Přejdi na čtvrtý řádek.
|
||||
4. Napiš 2dd (vzpomeň si číslo-příkaz-objekt) pro smazání dvou řádků.
|
||||
|
||||
1) Růže jsou červené,
|
||||
2) Bláto je zábavné,
|
||||
3) Fialky jsou modré,
|
||||
4) Mám auto,
|
||||
5) Hodinky ukazují čas,
|
||||
6) Cukr je sladký,
|
||||
7) A to jsi i ty.
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 2.5: PŘÍKAZ UNDO
|
||||
|
||||
|
||||
** Stlač u pro vrácení posledního příkazu, U pro celou řádku. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor níže na řádek označený ---> a přemísti ho na první chybu.
|
||||
2. Napiš x pro smazání prvního nechtěného znaku.
|
||||
3. Teď napiš u čímž vrátíš zpět poslední vykonaný příkaz.
|
||||
4. Nyní oprav všechny chyby na řádku pomocí příkazu x .
|
||||
5. Napiš velké U čímž vrátíš řádek do původního stavu.
|
||||
6. Teď napiš u několikrát, čímž vrátíš zpět příkaz U .
|
||||
7. Stlač CTRL-R (klávesu CTRL drž stlačenou a stiskni R) několikrát,
|
||||
čímž vrátíš zpět předtím vrácené příkazy (redo).
|
||||
|
||||
---> Opprav chybby nna toomto řádku a nahraď je pommocí undo.
|
||||
|
||||
8. Toto jsou velmi užitečné příkazy. Nyní přejdi na souhrn Lekce 2.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUTÍ LEKCE 2
|
||||
|
||||
|
||||
1. Pro smazání znaků od kurzoru do konce slova napiš: dw
|
||||
|
||||
2. Pro smazání znaků od kurzoru do konce řádku napiš: d$
|
||||
|
||||
3. Pro smazání celého řádku napiš: dd
|
||||
|
||||
4. Formát příkazu v Normálním módu je:
|
||||
|
||||
[číslo] příkaz objekt NEBO příkaz [číslo] objekt
|
||||
kde:
|
||||
číslo - udává počet opakování příkazu
|
||||
příkaz - udává co je třeba vykonat, například d maže
|
||||
objekt - udává rozsah příkazu, například w (slovo),
|
||||
$ (do konce řádku), atd.
|
||||
|
||||
5. Pro vrácení předešlé činnosti, napiš: u (malé u)
|
||||
Pro vrácení všech úprav na řádku napiš: U (velké U)
|
||||
Pro vrácení vrácených úprav (redo) napiš: CTRL-R
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.1: PŘÍKAZ VLOŽIT
|
||||
|
||||
|
||||
** Příka p vloží poslední vymazaný text za kurzor. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor níže na poslední řádek textu.
|
||||
|
||||
2. Napiš dd pro smazání řádku a jeho uložení do bufferu.
|
||||
|
||||
3. Přesuň kurzor VÝŠE tam, kam smazaný řádek patří.
|
||||
|
||||
4. V Normálním módu napiš p pro opětné vložení řádku.
|
||||
|
||||
5. Opakuj kroky 2 až 4 dokud řádky nebudou ve správném pořadí.
|
||||
|
||||
d) Také se dokážeš vzdělávat?
|
||||
b) Fialky jsou modré,
|
||||
c) Inteligence se učí,
|
||||
a) Růže jsou červené,
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.2: PŘÍKAZ NAHRAZENÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Napsáním r a znaku se nahradí znak pod kurzorem. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor níže na první řádek označený --->.
|
||||
|
||||
2. Přesuň kurzor na začátek první chyby.
|
||||
|
||||
3. Napiš r a potom znak, který nahradí chybu.
|
||||
|
||||
4. Opakuj kroky 2 až 3 dokud není první řádka správně.
|
||||
|
||||
---> Kdiž byl pzán tento řádeg, někdu stlažil špaqné klávesy!
|
||||
---> Když byl psán tento řádek, někdo stlačíl špatné klávesy!
|
||||
|
||||
5. Nyní přejdi na Lekci 3.2.
|
||||
|
||||
POZNÁMKA: Zapamatuj si, že by ses měl učit používáním, ne zapamatováním.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.3: PŘÍKAZ ÚPRAVY
|
||||
|
||||
|
||||
** Pokud chceš změnit část nebo celé slovo, napiš cw . **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor níže na první řádek označený --->.
|
||||
|
||||
2. Umísti kurzor na písmeno i v slově řiťok.
|
||||
|
||||
3. Napiš cw a oprav slovo (v tomto případě napiš 'ádek'.)
|
||||
|
||||
4. Stlač <ESC> a přejdi na další chybu (první znak, který třeba změnit.)
|
||||
|
||||
5. Opakuj kroky 3 až 4 dokud není první věta stejná jako ta druhá.
|
||||
|
||||
---> Tento řiťok má několik skic, které psadoinsa změnit pasdgf příkazu.
|
||||
---> Tento řádek má několik slov, které potřebují změnit pomocí příkazu.
|
||||
|
||||
Všimni si, že cw nejen nahrazuje slovo, ale také přemístí do vkládání.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 3.4: VÍCE ZMĚN POUŽITÍM c
|
||||
|
||||
|
||||
** Příkaz pro úpravu se druží se stejnými objekty jako ten pro mazání. **
|
||||
|
||||
1. Příkaz pro úpravu pracuje stejně jako pro mazání. Formát je:
|
||||
|
||||
[číslo] c objekt NEBO c [číslo] objekt
|
||||
|
||||
2. Objekty jsou také shodné, jako např.: w (slovo), $ (konec řádku), atd.
|
||||
|
||||
3. Přejdi níže na první řádek označený --->.
|
||||
|
||||
4. Přesuň kurzor na první rozdíl.
|
||||
|
||||
5. Napiš c$ pro upravení zbytku řádku podle toho druhého a stlač <ESC>.
|
||||
|
||||
---> Konec tohoto řádku potřebuje pomoc, aby byl jako ten druhý.
|
||||
---> Konec tohoto řádku potřebuje opravit použitím příkazu c$ .
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUTÍ LEKCE 3
|
||||
|
||||
|
||||
1. Pro vložení textu, který byl smazán, napiš p . To vloží smazaný text
|
||||
ZA kurzor (pokud byl řádek smazaný, přejde na řádek pod kurzorem).
|
||||
|
||||
2. Pro nahrazení znaku pod kurzorem, napiš r a potom znak, kterým
|
||||
chceš původní znak nahradit.
|
||||
|
||||
3. Příkaz na upravování umožňuje změnit specifikovaný objekt od kurzoru
|
||||
do konce objektu. Například: Napiš cw ,čímž změníš text od pozice
|
||||
kurzoru do konce slova, c$ změní text do konce řádku.
|
||||
|
||||
4. Formát pro nahrazování je:
|
||||
|
||||
[číslo] c objekt NEBO c [číslo] objekt
|
||||
|
||||
Nyní přejdi na následující lekci.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.1: POZICE A STATUS SOUBORU
|
||||
|
||||
|
||||
** Stlač CTRL-g pro zobrazení své pozice v souboru a statusu souboru.
|
||||
Stlač SHIFT-G pro přechod na řádek v souboru. **
|
||||
|
||||
Poznámka: Přečti si celou lekci než začneš vykonávat kroky!!
|
||||
|
||||
1. Drž klávesu Ctrl stlačenou a stiskni g . Vespod obrazovky se zobrazí
|
||||
stavový řádek s názvem souboru a řádkou na které se nacházíš. Zapamatuj
|
||||
si číslo řádku pro krok 3.
|
||||
|
||||
2. Stlač shift-G pro přesun na konec souboru.
|
||||
|
||||
3. Napiš číslo řádku na kterém si se nacházel a stlač shift-G. To tě
|
||||
vrátí na řádek, na kterém jsi dříve stiskl Ctrl-g.
|
||||
(Když píšeš čísla, tak se NEZOBRAZUJÍ na obrazovce.)
|
||||
|
||||
4. Pokud se cítíš schopný vykonat tyto kroky, vykonej je.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.2: PŘÍKAZ VYHLEDÁVÁNÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Napiš / následované řetězcem pro vyhledání onoho řetězce. **
|
||||
|
||||
1. Stiskni / v Normálním módu. Všimni si, že tento znak se spolu s
|
||||
kurzorem zobrazí v dolní části obrazovky jako příkaz : .
|
||||
|
||||
2. Nyní napiš 'chhybba' <ENTER>. To je slovo, které chceš vyhledat.
|
||||
|
||||
3. Pro vyhledání dalšího výsledku stejného řetězce, jednoduše stlač n .
|
||||
Pro vyhledání dalšího výsledku stejného řetězce opačným směrem, stiskni
|
||||
Shift-N.
|
||||
|
||||
4. Pokud chceš vyhledat řetězec v opačném směru, použij příkaz ? místo
|
||||
příkazu / .
|
||||
|
||||
---> "chhybba" není způsob, jak hláskovat chyba; chhybba je chyba.
|
||||
|
||||
Poznámka: Když vyhledávání dosáhne konce souboru, bude pokračovat na jeho
|
||||
začátku.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.3: VYHLEDÁVÁNÍ PÁROVÉ ZÁVORKY
|
||||
|
||||
|
||||
** Napiš % pro nalezení párové ),], nebo } . **
|
||||
|
||||
1. Přemísti kurzor na kteroukoli (, [, nebo { v řádku označeném --->.
|
||||
|
||||
2. Nyní napiš znak % .
|
||||
|
||||
3. Kurzor se přemístí na odpovídající závorku.
|
||||
|
||||
4. Stlač % pro přesun kurzoru zpět na otvírající závorku.
|
||||
|
||||
---> Toto ( je testovací řádek ('s, ['s ] a {'s } v něm. ))
|
||||
|
||||
Poznámka: Toto je velmi užitečné pří ladění programu s chybějícími
|
||||
uzavíracími závorkami.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 4.4: ZPŮSOB JAK ZMĚNIT CHYBY
|
||||
|
||||
|
||||
** Napiš :s/staré/nové/g pro nahrazení slova 'nové' za 'staré'. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor na řádek označený --->.
|
||||
|
||||
2. Napiš :s/dobréé/dobré <ENTER> . Všimni si, že tento příkaz změní pouze
|
||||
první výskyt v řádku.
|
||||
|
||||
3. Nyní napiš :s/dobréé/dobré/g což znamená celkové nahrazení v řádku.
|
||||
Toto nahradí všechny výskyty v řádku.
|
||||
|
||||
---> dobréé suroviny a dobréé náčiní jsou základem dobréé kuchyně.
|
||||
|
||||
4. Pro změnu všech výskytů řetězce mezi dvěma řádky,
|
||||
Napiš :#,#s/staré/nové/g kde #,# jsou čísla oněch řádek.
|
||||
Napiš :%s/staré/nové/g pro změnu všech výskytů v celém souboru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUTÍ LEKCE 4
|
||||
|
||||
|
||||
1. Ctrl-g vypíše tvou pozici v souboru a status souboru.
|
||||
Shift-G tě přemístí na konec souboru. Číslo následované
|
||||
Shift-G tě přesune na dané číslo řádku.
|
||||
|
||||
2. Napsání / následované řetězcem vyhledá řetězec směrem DOPŘEDU.
|
||||
Napsání ? následované řetězcem vyhledá řetězec směrem DOZADU.
|
||||
Napsání n po vyhledávání najde následující výskyt řetězce ve stejném
|
||||
směru, Shift-N ve směru opačném.
|
||||
|
||||
3. Stisknutí % když je kurzor na (,),[,],{, nebo } najde odpovídající
|
||||
párovou závorku.
|
||||
|
||||
4. Pro nahrazení nového za první starý v řádku napiš :s/staré/nové
|
||||
Pro nahrazení nového za všechny staré v řádku napiš :s/staré/nové/g
|
||||
Pro nahrazení řetězců mezi dvěmi řádkami # napiš :#,#s/staré/nové/g
|
||||
Pro nahrazení všech výskytů v souboru napiš :%s/staré/nové/g
|
||||
Pro potvrzení každého nahrazení přidej 'c' :%s/staré/nové/gc
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.1: JAK VYKONAT VNĚJŠÍ PŘÍKAZ
|
||||
|
||||
|
||||
** Napiš :! následované vnějším příkazem pro spuštění příkazu. **
|
||||
|
||||
1. Napiš obvyklý příkaz : , který umístí kurzor na spodek obrazovky
|
||||
To umožní napsat příkaz.
|
||||
|
||||
2. Nyní stiskni ! (vykřičník). To umožní vykonat jakýkoliv vnější
|
||||
příkaz z příkazového řádku.
|
||||
|
||||
3. Například napiš ls za ! a stiskni <ENTER>. Tento příkaz zobrazí
|
||||
obsah tvého adresáře jako v příkazovém řádku.
|
||||
Vyzkoušej :!dir pokud ls nefunguje.
|
||||
|
||||
Poznámka: Takto je možné vykonat jakýkoliv příkaz.
|
||||
|
||||
Poznámka: Všechny příkazy : musí být dokončené stisknutím <ENTER>
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.2: VÍCE O UKLÁDÁNÍ SOUBORŮ
|
||||
|
||||
|
||||
** Pro uložení změn v souboru napiš :w SOUBOR. **
|
||||
|
||||
1. Napiš :!dir nebo :!ls pro výpis aktuálního adresáře.
|
||||
Už víš, že za tímto musíš stisknout <ENTER>.
|
||||
|
||||
2. Vyber si název souboru, který ještě neexistuje, například TEST.
|
||||
|
||||
3. Nyní napiš: :w TEST (kde TEST je vybraný název souboru.)
|
||||
|
||||
4. To uloží celý soubor (Výuka Vimu) pod názvem TEST.
|
||||
Pro ověření napiš znovu :!dir , čímž zobrazíš obsah adresáře.
|
||||
|
||||
Poznámka: Jakmile ukončíš Vim a znovu ho spustíš s názvem souboru TEST,
|
||||
soubor bude přesná kopie výuky, když si ji ukládal.
|
||||
|
||||
5. Nyní odstraň soubor napsáním (MS-DOS): :!del TEST
|
||||
nebo (Unix): :!rm TEST
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.3: VÝBĚROVÝ PŘÍKAZ ULOŽENÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Pro uložení části souboru napiš :#,# w SOUBOR **
|
||||
|
||||
1. Ještě jednou napiš :!dir nebo :!ls pro výpis aktuálního adresáře
|
||||
a vyber vhodný název souboru jako např. TEST.
|
||||
|
||||
2. Přesuň kurzor na vrch této stránky a stiskni Ctrl-g pro zobrazení
|
||||
čísla řádku. ZAPAMATUJ SI TOTO ČÍSLO!
|
||||
|
||||
3. Nyní se přesuň na spodek této stránky a opět stiskni Ctrl-g.
|
||||
ZAPAMATUJ SI I ČÍSLO TOHOTO ŘÁDKU!
|
||||
|
||||
4. Pro uložení POUZE části souboru, napiš :#,# w TEST kde #,# jsou
|
||||
čísla dvou zapamatovaných řádků (vrch, spodek) a TEST je název souboru.
|
||||
|
||||
5. Znova se ujisti, že tam ten soubor je pomocí :!dir ale NEODSTRAŇUJ ho.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 5.4: SLUČOVÁNÍ SOUBORŮ
|
||||
|
||||
|
||||
** K vložení obsahu souboru napiš :r NÁZEV_SOUBORU **
|
||||
|
||||
1. Napiš :!dir pro ujištění, že soubor TEST stále existuje.
|
||||
|
||||
2. Přesuň kurzor na vrch této stránky.
|
||||
|
||||
POZNÁMKA: Po vykonání kroku 3 uvidíš lekci 5.3. Potom se opět přesuň dolů
|
||||
na tuto lekci.
|
||||
|
||||
3. Nyní vlož soubor TEST použitím příkazu :r TEST kde TEST je název
|
||||
souboru.
|
||||
|
||||
POZNÁMKA: Soubor, který vkládáš se vloží od místa, kde se nachází kurzor.
|
||||
|
||||
4. Pro potvrzení vložení souboru, přesuň kurzor zpět a všimni si, že teď
|
||||
máš dvě kopie lekce 5.3, originál a souborovou verzi.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRNUTÍ LEKCE 5
|
||||
|
||||
|
||||
1. :!příkaz vykoná vnější příkaz.
|
||||
|
||||
Některé užitečné příklady jsou:
|
||||
(MS-DOS) (Unix)
|
||||
:!dir :!ls - zobrazí obsah souboru.
|
||||
:!del SOUBOR :!rm SOUBOR - odstraní SOUBOR.
|
||||
|
||||
2. :w SOUBOR uloží aktuální text jako SOUBOR na disk.
|
||||
|
||||
3. :#,#w SOUBOR uloží řádky od # do # do SOUBORU.
|
||||
|
||||
4. :r SOUBOR vybere z disku SOUBOR a vloží ho do editovaného souboru
|
||||
za pozici kurzoru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.1: PŘÍKAZ OTEVŘÍT
|
||||
|
||||
|
||||
** Napiš o pro vložení řádku pod kurzor a přepnutí do Vkládacího módu. **
|
||||
|
||||
1. Přemísti kurzor níže na řádek označený --->.
|
||||
|
||||
2. Napiš o (malé) pro vložení řádku POD kurzor a přepnutí do
|
||||
Vkládacího módu.
|
||||
|
||||
3. Nyní zkopíruj řádek označený ---> a stiskni <ESC> pro ukončení
|
||||
Vkládacího módu.
|
||||
|
||||
---> Po stisknutí o se kurzor přemístí na vložený řádek do Vkládacího
|
||||
módu.
|
||||
|
||||
4. Pro otevření řádku NAD kurzorem jednoduše napiš velké O , místo
|
||||
malého o. Vyzkoušej si to na následujícím řádku.
|
||||
Vlož řádek nad tímto napsáním Shift-O po umístění kurzoru na tento řádek.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.2: PŘÍKAZ PŘIDAT
|
||||
|
||||
|
||||
** Stiskni a pro vložení textu ZA kurzor. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor na níže na konec řádky označené --->
|
||||
stisknutím $ v Normálním módu.
|
||||
|
||||
2. Stiskni a (malé) pro přidání textu ZA znak, který je pod kurzorem.
|
||||
(Velké A přidá na konec řádku.)
|
||||
|
||||
Poznámka: Tímto se vyhneš stisknutí i , posledního znaku, textu na vložení,
|
||||
<ESC>, kurzor doprava, a nakonec x na přidávání na konec řádku!
|
||||
|
||||
3. Nyní dokončí první řádek. Všimni si, že přidávání je vlastně stejné jako
|
||||
Vkládací mód, kromě místa, kam se text vkládá.
|
||||
|
||||
---> Tento řádek ti umožňuje nacvičit
|
||||
---> Tento řádek ti umožňuje nacvičit přidávání textu na konec řádky.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.3: JINÝ ZPŮSOB NAHRAZOVÁNÍ
|
||||
|
||||
|
||||
** Napiš velké R pro nahrazení víc než jednoho znaku. **
|
||||
|
||||
1. Přesuň kurzor na první řádek označený --->.
|
||||
|
||||
2. Umísti kurzor na začátek prvního slova, které je odlišné od druhého
|
||||
řádku označeného ---> (slovo 'poslední').
|
||||
|
||||
3. Nyní stiskni R a nahraď zbytek textu na prvním řádku přepsáním
|
||||
starého textu tak, aby byl první řádek stejný jako ten druhý.
|
||||
|
||||
---> Pro upravení prvního řádku do tvaru toho poslední na straně použij kl.
|
||||
---> Pro upravení prvního řádku do tvaru toho druhého, napiš R a nový text.
|
||||
|
||||
4. Všimni si, že jakmile stiskneš <ESC> všechen nezměněný text zůstává.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
Lekce 6.4: NASTAVENÍ MOŽNOSTÍ
|
||||
|
||||
** Nastav možnost, že vyhledávání anebo nahrazování nedbá velikosti písmen **
|
||||
|
||||
1. Vyhledej řetězec 'ignore' napsáním:
|
||||
/ignore
|
||||
Zopakuj několikrát stisknutí klávesy n.
|
||||
|
||||
2. Nastav možnost 'ic' (Ignore case) napsáním příkazu:
|
||||
:set ic
|
||||
|
||||
3. Nyní znovu vyhledej 'ignore' stisknutím: n
|
||||
Několikrát hledání zopakuj stisknutím klávesy n.
|
||||
|
||||
4. Nastav možnosti 'hlsearch' a 'incsearch':
|
||||
:set hls is
|
||||
|
||||
5. Nyní znovu vykonej vyhledávací příkaz a sleduj, co se stane:
|
||||
/ignore
|
||||
|
||||
6. Pro vypnutí zvýrazňování výsledků napiš:
|
||||
:nohlsearch
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
SHRHNUTÍ LEKCE 6
|
||||
|
||||
|
||||
1. Stisknutí o otevře nový řádek POD kurzorem a umístí kurzor na vložený
|
||||
řádek do Vkládacího módu.
|
||||
Napsání velkého O otevře řádek NAD řádkem, na kterém je kurzor.
|
||||
|
||||
2. Stiskni a pro vložení textu ZA znak na pozici kurzoru.
|
||||
Napsání velkého A automaticky přidá text na konec řádku.
|
||||
|
||||
3. Stisknutí velkého R přepne do Nahrazovacího módu, dokud
|
||||
nestiskneš <ESC> pro jeho ukončení.
|
||||
|
||||
4. Napsání ":set xxx" nastaví možnosti "xxx".
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LEKCE 7: PŘÍKAZY ON-LINE NÁPOVĚDY
|
||||
|
||||
|
||||
** Používej on-line systém nápovědy **
|
||||
|
||||
Vim má obsáhlý on-line systém nápovědy. Pro začátek vyzkoušej jeden z
|
||||
následujících:
|
||||
- stiskni klávesu <HELP> (pokud ji máš)
|
||||
- stiskni klávesu <F1> (pokud ji máš)
|
||||
- napiš :help <ENTER>
|
||||
|
||||
Napiš :q <ENTER> pro uzavření okna nápovědy.
|
||||
|
||||
Můžeš najít nápovědu k jakémukoliv tématu přidáním argumentu k
|
||||
příkazu ":help". Zkus tyto (nezapomeň stisknout <ENTER>):
|
||||
|
||||
:help w
|
||||
:help c_<T
|
||||
:help insert-index
|
||||
:help user-manual
|
||||
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
LEKCE 8: VYTVOŘENÍ INICIALIZAČNÍHO SKRIPTU
|
||||
|
||||
** Zapni funkce editoru Vim **
|
||||
|
||||
Vim má daleko více funkcí než Vi, ale většina z nich je vypnuta ve výchozím
|
||||
nastavení. Pro zapnutí některých vytvoř soubor "vimrc".
|
||||
|
||||
1. Začni upravovat soubor "vimrc". Toto závisí na použitém systému:
|
||||
:edit ~/.vimrc pro Unix
|
||||
:edit $VIM/_vimrc pro MS-Windows
|
||||
|
||||
2. Nyní čti ukázkový "vimrc" soubor:
|
||||
|
||||
:read $VIMRUNTIME/vimrc_example.vim
|
||||
|
||||
3. Ulož soubor pomocí:
|
||||
|
||||
:write
|
||||
|
||||
Po příštím startu Vim se zapne zvýrazňování syntaxe.
|
||||
Do souboru "vimrc" můžeš přidat všechny svoje upřednostňované nastavení.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
|
||||
Toto ukončuje výuku Vim, která byla myšlená jako stručný přehled
|
||||
editoru Vim, tak akorát postačující pro lehké a obstojné používání editoru.
|
||||
Tato výuka má daleko od úplnosti, protože Vim obsahuje podstatně více
|
||||
příkazů. Dále si přečti uživatelský manuál: ":help user-manual".
|
||||
|
||||
Pro další studium je doporučená kniha:
|
||||
Vim - Vi Improved - od Steve Oualline
|
||||
Nakladatel: New Riders
|
||||
První kniha určená pro Vim. Obzvláště vhodná pro začátečníky.
|
||||
Obsahuje množství příkladů a obrázků.
|
||||
viz http://iccf-holland.org/click5.html
|
||||
|
||||
Tato kniha je starší a více věnovaná Vi než Vim, ale také doporučená:
|
||||
Learning the Vi Editor - od Linda Lamb
|
||||
Nakladatel: O'Reilly & Associates Inc.
|
||||
Je to dobrá kniha pro získání vědomostí téměř o všem, co můžete s Vi dělat.
|
||||
Šesté vydání obsahuje též informace o Vim.
|
||||
|
||||
Tato výuka byla napsaná autory Michael C. Pierce a Robert K. Ware,
|
||||
Colorado School of Mines s použitím myšlenek od: Charles Smith,
|
||||
Colorado State University. E-mail: bware@mines.colorado.edu.
|
||||
|
||||
Upravil pro Vim: Bram Moolenaar.
|
||||
|
||||
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
|
||||
|
||||
Překlad do češtiny: Luboš Turek
|
||||
E-Mail: lubos.turek@gmail.com
|
||||
2007 Feb 28
|
Reference in New Issue
Block a user